Počasí Tipy a triky

10 nejlepších bund na cestování (část 2.)

Pokračování ultimátního článku o tom, jak si vybrat nejlepší bundu na cesty. Nic víc než tohle vědět nepotřebujete.

Pro první díl klikněte sem

Mimochodem, nejspíš už nějakou tu bundu máte. Naštvalo vás ale někdy, že se v té drahé membránové bundě potíte, když jdete s těžkým báglem do kopce? A umíte ji vlastně vůbec nosit? Taday jsoou tři rady:
Zaprvé se před namáhavou činností pod bundu vždy oblékněte tak, aby vám při postávání byla zima. Až začnete makat, zatopíte si sami. Zadruhé nezapomeňte na technické funkční prádlo, které váš pot odvede od pokožky. Bavlněné triko investici do drahé bundy spolehlivě zmaří. A zatřetí se naučte promyšleně pracovat s větracími otvory, kterými je každá technická bunda vybavena.

A už jdeme na druhou polovinu našeho výběru:

6 Péřovka

Kdysi jsem v ní vyrážel na sjezdovky, ale dnes „drtičku mrazu“ nasazuju jen při skutečně extrémních teplotách a v situaci, kdy se moc nehýbu. Třeba při zimním bivakování. Když propocený dojdu na tábořiště a mám ještě dlouho pobývat mimo spacák (třeba při vaření), neumím si nic lepšího než peří představit. Péřovka se ale nehodí na vysoce aerobní aktivity. Hřeje až moc, takže byste se v ní upekli. Tedy s výjimkou extrémně náročných zimních vysokohorských výstupů (nad 5000 metrů), které ale zase podniká jen málokdo.

 Moje volba: 

Sir Joseph, Telur II

Inovovaný model úspěšné péřovky z turnovské dílny Josefa Rakoncaje, pokořitele Everestu, K2, Nanga Parbatu a dalších himálajských vrcholů. Telur II teď působí elegantněji, a to i díky kontrastnímu prošití vnější látky. Na bundě vizuálně zaujme i tvar „buřtů“ (komor na peří). Nejsou vodorovné, ale asymetrické, což bundě dodává zajímavější vzhled. Podstatnější ale je, že to zabraňuje pohybu peří a jeho sesýpání, což zvyšuje trvanlivost bundy a umožňuje její bezproblémové vyprání.

Na sportovnějším vzhledu se podepsal fakt, že bunda nově nemá kapuci odepínací. Stahování v lemu kapuce není umístěno přímo v okraji, ale je posunuto asi centimetr dovnitř. Tento detail oceníte v prudkém větru. Lem trčí do prostoru a kolem obličeje vytváří vzduchové mikrovíry, které trochu snižují sílu větru. Zajímavé je zakončení rukávů. Kromě standardních suchých zipů je totiž ve vnitřním okraji navíc použita ještě pruženka. Studený vzduch se tedy do rukávu nedostane ani v případě, že si „sucháč´“ nezapnete.

Telur II je určen pro teploty kolem –15 °C (což je ale samozřejmě subjektivní). V nabídce Sir Joseph jde tedy o střední model. „Hřejivé“ parametry 240 gramů péřové náplně certifikuje rakouský úřad IDFB. Pozor – ne každý výrobce tenhle certifikát má. Vnějším materiálem bundy je Softex Eco, což je látka vyrobená z recyklovaných PET lahví, kterou je možné dále recyklovat. I když to asi při koupi nechcete :-). Je opatřena DWR úpravou („impregnací“), díky které odpuzuje vodu. Péřovka ale není nepromokavá – je určena do suchého mrazu, nikoli do deště.

Cena kolem 5200 Kč. Barvy: černá, zelená, modrá.
Bunda na webu výrobce.

7 Lehká zateplovací bundička („outdoorový svetr“)

Je plněna peřím nebo dutým vláknem (Primaloft, Thermoball, Climashield atd.) a slouží podobně jako klasický svetr. Její hlavní využití je na podzim a na jaře v situaci, kdy z nebe zrovna nic nepadá.

Jsou ale lidé jako kolega Strmiska, který má tenkou péřovou bundu/svetr jako nejuniverzálnější oblečení. Sbalí to do maličkého balíčku, má vysokou účinnost a neprofoukne to. Sedí v tom v zimě u počítače v promrzlém kanclu, na podzim v tom opéká buřty a v létě to narve pod koženou bundu na motorku.

 Moje volba: 

Tilak, Verso

Nový kousek pro technologické a materiálové fajnšmekry zaujme hlavně použitým izolačním materiálem Polartec Alpha. V outdooru je to bez přehánění revoluce. Slabinou většiny zateplovacích materiálů (peří, duté vlákno i fleece) totiž dosud byla špatná prodyšnost. Hřály, ale při intenzivnějším pohybu jste se v nich brzy začali potit. Dala se do vás zima, a izolační materiál navíc vlhnul a ztrácel hřejivé vlastnosti. Zkušenější uživatelé proto zateplovací vrstvu nasazovali až při zastávkách. Svlékat, oblékat, svlékat… Začarovaný kruh rozetnula armáda USA. Vypsala výběrové řízení na oděvy pro speciální jednotky, do kterých se přihlásilo několik firem. Ze slepých testů vyšla vítězně firma Polartec, která mimochodem před více než dvaceti lety proslavila fleece.

Nový izolační materiál s názvem Alpha spojuje zdánlivé protiklady: skvěle hřeje, ale zároveň i skvěle propouští přebytečnou vlhkost od těla. Díky tomu se dá oblečení bez problémů nosit po celou dobu pohybu i po něm – na svlékání a oblékání můžete zapomenout. Platí to samozřejmě hlavně při nižších teplotách.

Střihově jednoduchou bundu Verso od Tilaku sice používám i v létě, ale pak ji v horách z batohu vytahuju během zastávek na odpočinek a jídlo, kdy nechci cyklicky prochládat. Anebo večer po příchodu na tábořiště, když se do mě kvůli únavě a propocení dá zima. Díky použitému tenoučkému vnějšímu materiálu Pertex Microlight neprofoukne a váží jen 385 gramů. Hřeje ale jako dvojnásobně těžší péřovka (viz bod 6).

Cena 4500 Kč. Barva: černá.
Bunda na webu výrobce.

8 Fleece bunda („flíska“)

Pokud jde o zateplovací vrstvu, byl to v 90. letech v outdoorovém oblečení doslova převrat. V zimě už žádné těžké vlněné svetry ani neforemné péřovky! „Flís“, vyvinutý firmou Malden Mills a později proslavený třeba firmou Polartec, byl lehký a skvěle hřál. Protože šlo navíc o syntetickou tkaninu (fleece se vyrábí z recyklovaných PET lahví), po namočení velmi rychle schnul. Měl ale zásadní nectnost – prakticky nulovou větruodolnost. Fleecová tkanina je sice krásně huňatá, ale „děravá“ jako síto. Bundu jste proto museli doplňovat větrovkou. Fleece navíc začala vyrábět i řada asijských firem a některé no name druhy byly velmi nekvalitní. Projevovalo se to tím, že bunda už po pár vypráních ztratila loft („načechranost“), což radikálně snížilo její tepelněizolační vlastnosti.

Fleece se sice vyrábí dodnes, ale renomované outdoorové firmy už z něj prakticky nešijí (snad jen s výjimkou jeho vylepšených variant, jako je třeba huňatější fleece Thermal Pro nebo Coral, což je fleece s delším vlasem). Ze seriózních obchodů s oblečením na ven byl fleece vytlačen do pochybných tržnic. Porazil ho windstopper – podobně chlupatý materiál, který je ale doplněn membránou odolnou proti větru. Vítězství netrvalo dlouho. Dnes windstopper pomalu mizí ze scény, protože se v mechanických vlastnostech nemůže rovnat zateplenému softshellu (viz bod 4), případně outdoorovému svetru (viz bod 7).

Objevily se ale i materiály typu „streč“ (Powerstretch, Microstrech, Technostretch, Multistretch atd. od různých výrobců), označované za poddruh fleecu. Na vrchu mají mechanicky odolný (a částečně i větruodolný) úplet a uvnitř huňatý velurový „kožíšek“, který si zachovává loft po dlouhou dobu. Navíc jsou i velmi lehké, pružné, pocitově velmi příjemné, extrémně prodyšné a rychle schnou. Strečové bundy a mikiny jsou podle mého názoru nejlepší střední zateplovací vrstva na trhu.

 Moje volba: 

Bergans Tysnes

Klasická víceúčelová flíska, kterou můžete obléknout jak pod membránovou bundu, tak i navrch (pokud zrovna nefouká a neprší). Materiál (fleece Classic Micro) od firmy Polartec je zárukou tepla a dlouhé životnosti. Pokud se zajímáte o životní prostředí, má „ekologický“ certifikát Bluedesign. Bunda má tři kapsy, prodloužená záda a elastické manžety s otvorem pro palec, aby se vám nevyhrnovaly rukávy.

Cena 3300 Kč. Barvy: Hnědá, fialová, zelená.
Web výrobce.

9 Zateplovací mikina

Je to ještě vůbec bunda, nebo už mikina, pulover, či prostě jen silné triko? Záleží na tom, jestli si to natáhnete jako střední vrstvu, nebo navrch. Ale kdo by se hádal o termíny – hlavně že to hřeje…

 Moje volba: 

Rab, AL Pull-on

Zenově jednoduchá přetahovací mikina přes hlavu s dlouhým zipem, zakončeným parkovací „garáží“, aby vám jezdec nedřel bradu. Smyslem tohoto kousku je prostě jen poskytnout vám lehoučké zateplení. Nic víc! Váží jen 195 g, takže ho v batohu skoro neucítíte.

Zajímavý je materiál Polartec Power Dry, což je čistá syntetika. Z vnější strany vypadá docela obyčejně, ale na vnitřní hebké straně má strukturu z malých čtverečků oddělených kanálky. To nejen snižuje hmotnost, ale především zvyšuje izolační vlastnosti. Je za tím banální středoškolská fyzika – nehřeje vlastní materiál oblečení, ale jím zachycený vzduch, který si „vytopíme“ vlastním teplem. Mezi čtverečky je jen poloprůhledná síťka, která celý ten zázrak drží pohromadě. I proto je Polartec Power Dry tak extrémně prodyšný. Pot může volně odcházet síťkou.

Výsledkem je tepelně izolační vrstva, zdárně nahrazující klasickou fleecovou nebo strečovou bundu, ale asi tak s poloviční hmotností. Pulover Rab AL Pull-on osobně nenosím při pohybu, na to je i v zimě příliš teplý. Jakmile se ale zastavím třeba na jídlo, natáhnu ho jako dodatečné zateplení. Výborně se mi osvědčil v kombinaci s tričkem Rab MeCo 120 (merino vlna doplněná recyklovaným polyesterem). Suchá kůže plus dvě oddělené vrstvy ohřátého vzduchu mi stačily i při teplotách kolem –10 °C.

Cena: 1900 Kč. Mají to v sedmi barvách.

Web výrobce.

10 Speciální bundy

Buď mají „neortodoxní“ materiál (třeba technická bavlna Ventile či G-1000), nebo specifické určení. To je příklad ponča kryjícího i batoh, které už ale vlastně není bundou v pravém slova smyslu.

Patří sem i lyžařské bundy, které mají navrch membránu a uvnitř zateplení syntetickým rounem (dutým vláknem). Před časem jsem testoval lyžařskou bundu Benjamin od české firmy Kilpi. Vůbec nebyla špatná, ale osobně mám raději větší variabilitu. Běžně proto lyžuju v membránové bundě Raptor od Tilaku (z Gore–texu Pro), pod kterou oblékám zateplení až podle momentálních klimatických podmínek.

V oblasti zateplovací vrstvy byste neměli přehlédnout thermobundu od norského Devoldu. Jde o rozpínací bundičku z osvědčené merino vlny, kterou kdysi používali už polárníci Nansen a Amundsen. Tento materiál se běžně používá spíš na termoprádlo, ale ve vysoké gramáži (470 g/m2) hřeje jako svetr, a to i pokud je mokrý. A navíc nesmrdí ani po mnoha dnech nošení.

V kategorii speciálních bund je třeba zmínit i bundy v přírodních a maskovacích barvách, ve kterých můžete pozorovat zvířata a sami nebýt zpozorováni třeba ochranáři. Pokud často chodíte, kam se nesmí, zastavte se nejdřív v army shopu. Za zmínku stojí třeba špičkové produkty rakouské firmy Carinthia, která šije pro různé armády světa oblečení v odstínech khaki a olivová zeleň.

 Moje volba: 

Fjällraven, Anorak No. 8

Jedna z nejrobustnějších bund, které vlastním, byla vytvořena tak, aby odolala drsným skandinávským podmínkám, a to během celého roku. Jde o klasický eskymácký anorak, který nám kdysi šily maminky ze šusťákoviny – tedy bundu bez centrálního zipu, která se natahuje přes hlavu. Anorak by nebyl anorakem bez prostorné „klokaní“ náprsní kapsy a mohutné kapuce. Ve švédském Fjällravenu k tomu přidali postranní rozparkový zip pro snadnější navlékání. Pokud kapuci nemáte nasazenou, tvoří vysoký límec, který udržuje krk v teple.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Že je bunda určena do skutečné sibérie, prozrazuje možnost zapnutí v rozkroku. Anorak No. 8 vám díky tomu „nepodfoukne“ ani ve vichřici. Ušitý je z materiálu G-1000 Eco odolného proti větru a vodě v kombinaci s velmi pevným materiálem G-1000 HeavyDuty na ramenou, rukávech a prodloužených zádech. Kožené detaily jsou ze zbytků kůže, čímž se šetří materiál a minimalizuje se negativní vliv na životní prostředí. Ve Skandinávii jsou prostě dál…

Cena 10 000–12 500 Kč. Barvy: černá, oranžová, olivová, asfaltová.

Web s bundou.

(Autor je šéfredaktorem časopisu Outdoor. Venkovními sporty se zabývá od dětství, hodnocením a testováním výbavy na ven přes dvacet let.)

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK