Italské „město jídla“ má novou atrakci. Je zábavní park Eataly World zradou italské gastronomie?
Boloňa má několik přezdívek – la Dotta (učené město), la Rossa (červené, pro místní levicovou politiku) a pak především la Grassa (tučné). A to poslední nepřehlédnete ani jako tupý cizinec připravený obrazit jen nákupy s hadry a levným oliváčem.
Stejně jako celý region Emilia-Romagna je v Boloni všechno tučně voňavé. Ochutnáte koláč certosino, vánoční buchtu panettone nebo čerstvou pastu v legendárním podniku Paolo Atti & Figli, zajdete si na salám, sýr nebo slavné tortellini do lahůdkářství Tamburini a především neopomenete návštěvu muzea zmrzliny Gelato museum. Když už jsme u sladkostí, zásadní triumvirát je Il Gelatauro na Via San Vitale, Cremeria Funivia kousek od Via Farini a Cremeria Santo Stefano na Via Santo Stefano, jižně od centra.
Ostatně tohle je region, kde vznikla těžká esa italské kuchyně: tagliatelle al ragú, mortadella, tortellini lasagne alla bolognese.
Naše tipy na podniky v Boloni. Rozklikněte si mapu:
Já chci ale něco nového
Tak tohle je pro vás. Na kraji města se právě otevřel obrovský zemědělsko-potravinářský zábavní park a shopping mall a agrofarma a kdovíco ještě dohromady. Vše týkající se Italy milovaného jídla máte 20 minut kyvadlovkou z centra. 100 000 metrů čtverečních jídla pod jednou střechou. Spíš než potěšení z tradiční italské gastronomie (hledání malých a zapadlých, ale dokonalých míst v bukolické krajině a rozpadlých uličkách starých měst) je Eataly World vyprojektován v americkém stylu. Obří mall vypadá trochu jako provozovna amerického řetězce Wholefoods na steroidech.
Co tam tedy je?
Více než 45 poboček významných italských restaurací tu nabízí své lahůdky s „vášní pro dokonalost a roli, kterou hrají při vytváření a prosazování nejlepších italských potravin a vína“ (konec reklamní poezie).
Kuchyně jsou prosklené, takže se současně můžete vzdělat o tom, jak se vlastně vaše oblíbené jídlo připravuje. Zjistíte, že pralinky William Di Carlo jsou opravdu slazené mandlemi z oblasti Abruzzo, nebo můžete pozorovat, jak v olio Roi vymačkávají olej z olivového lisu, přímo v obchodě.
Všechno je obklopeno hektary půdy, kde se procházejí i hospodářská zvířata a pěstuje se zelenina. Právem se Eataly World může označovat jako interaktivní muzeum a vzdělávací centrum. Hologramy, multimedia i hi-tech výukové pomůcky vás toho docela dost naučí o celém procesu „z pole na vidličku“. Celé je to s podporou vysokých škol, takže by informace neměly být jen zábavová vata.
Takže co nám vadí?
Na druhou stranu množství značkových restaurací a způsob, jakým se návštěvníci sytí daty, je blíž návštěvě nedalekého muzea Lamborghini (viz naše mapa) než něčemu, co se týká tradičního zemědělství nebo řemesel. Je to tu opravdové asi tak stejně jako naše jídelní „festivaly“.
Diverzita jako hlavní paradigma maskultury je totiž tím víc falešná, čím víc je žádaná a vyhledávaná. Čím víc po tom prahneme, tím víc se nám ta opravdovost vzdaluje. Ale nepropadejme beznaději. Inflace originality přináší i něco pozitivního. Dosáhnou na ni všichni.
