Kulturní šok Syrová příroda Austrálie

Mileniálové australských Aboridžinců si vytvořili vlastní hashtagový jazyk

Oficiálně nejstarší civilizace na světě má 50 000 let, ale generace mileniálů všechno smetla.

Tak jako většina mileniálů vyrostlých na internetu, je takhle generace původních Australanů v podstatě bilingvní. Jako u každé generace i slovník mileniálů je odlišuje od předchozí generace a stal se defakto značkou symbolizující věk uživatelů, provázen i jistým cool faktorem. Jenže na rozdíl od minulých generací tohle všechno posiluje i nevídaný technologický skok. Ten mezigenerační příkop dramaticky prohloubil. 

Ale i staří lidé přece už dnes používají internet?

U nás ano, ale raketový nástup webu 2.0 a instantního messagingu na přelomu století změnil u nové generace způsob tvoření slov i větných celků (Nebo to raději nazývejme třeba “významových řetězců”, protože o věty v tradičním skladebním smyslu už ani nejde.) A samozřejmě, je tu ta popularita akronymů. Akronym je druh zkratky, která už není hláskována, ale naopak je vyslovována jako úplně nové slovo. Jde tedy i skloňovat: LOL, WTF, IMHO, ROFL, DIY… České mileniálské akronymy jsou třeba JJ, NZ, NJN, O5 nebo TTPJ. U nás v redakci Sláva Nazdar Výletu používáme samozřejmě SNV, ale oblíbili jsme si třeba i JMTL (Je Mi To Líto).

https://www.axa-assistance.cz/cestovni-pojisteni/?externalpartner=10000430

A jak teda mluví ti Aboridžinci?

Warlpiri je jedním z původních jazyků australských Aboridžinců a se zhruba 3000 mluvčími patří k těm nejpopulárnějším z jazykové rodiny Pama-Nyungan. Mluví jim mimo jiné domorodci v oblasti severozápadně od Alice Springs. Jenže ti z nich, kterým je méně než 35, používají ke vzájemné komunikaci vlastní verzi tohoto starého jazyka. Warlpiri 2.0, řekněme. V čem spočívá? A kde se vlastně vzala?

Podle studie vzorků DNA provedené vědci z Cambridgeské univerzity jsou Abordžinci oficiálně nejstarší civilizací na světě. Jsou tu neuvěřitelných 50 000 let. Jejich jazyk je ale přitom pravděpodobně starý pouze 4000 let. Zatím nevíme proč přesně. Mohlo jít o další migraci nebo třeba tehdy někdo vymyslel pre-sociální sítě 1.0, které naprosto překopaly komunikační jazyk. Stejně jako dnes. Foto: Profimedia
Podle studie vzorků DNA provedené vědci z Cambridgeské univerzity jsou Aboridžinci oficiálně nejstarší civilizací na světě. Jsou tu neuvěřitelných 50 000 let. Jejich jazyk je ale přitom pravděpodobně starý pouze 4000 let. Zatím nevíme proč přesně. Mohlo jít o další migraci nebo třeba tehdy někdo vymyslel pre-sociální sítě 1.0, které naprosto překopaly komunikační jazyk. Stejně jako dnes. Foto: Profimedia

Takže za všechno můžou jen ty internety?

Právě že ne, to je až ta poslední fáze. Nová warlpiriština, která před 40 lety neexistovala, vznikla kombinací rovnou tří jazyků. Původní warlpiri, standardní koloniální angličtiny a australské kreolštiny. Což z ní dělá velmi zvláštní jazykový mix, který už přes deset let zkoumá doktorka Carmel O´Shannessy z australské univerzity. „V letech 1998 – 2001 jsem žila v městečku Lajamanu a pracovala v místní škole na dvojjazyčném vzdělávacím programu ve warlpiri a angličtině,“ vypráví. A díky tomu si všimla, že warlpiri mladých lidí znělo jinak, než byla zvyklá. Začala se tedy touto „lehkou warlpirijštinou“ zabývat vědecky v rámci svého PhD. A v roce 2003 už věděla, že to, co místní mileniálové stvořili, je úplně nový jazyk, systematická fůze všech těch, na kterých vyrůstali. 

Jak vůbec vznikne nový jazyk?

„Pro vznik nového jazyka potřebujete bilingvní či multilingvní mluvčí, kteří v komunikaci hojně užívají střídání kódu (tzv. code switching, neboli systematické přecházení mezi jazyky) a kteří mají nějaký společenský důvod k tomu, aby si vytvořili vlastní mluvu. Pouhé střídání kódu k tomuto většinou nevede,“ vysvětluje paní doktorka. V lehké warlpirijštině je většina sloves z angličtiny či kreolštiny, zatímco většina podstatných jmen z warlpirijštiny. „Což je velice zajímavé, protože jiný jazyk, který by byl takhle ‚napůl‘, zatím neznáme,“ dodává. 

image
Tohle to Lajamanu (Hooker Creek) v poušti Tanami. Městečko o kterém píšeme. Na fotce je původní stará hra zvaná marn grook (marngrook). Něco jako varianta fotbalu. Foto: Profimedia, Alamy
Hraje se to kopáním a chytáním vycpaného míče, ale je na to potřeba hodně hráčů, protože se to hraje v mimořádně velkém prostoru. Zajímavé je, že se to už historicky nehrálo válečným systémem kmen proti kmeni, ale naopak jako přátelák. Každý kmen se totiž rozdělil napůl a prohodil si hráče. Fotka dream teamu z letošního mistráku hostovaného klubem Ariparra. Foto: waltja.org.au
Hraje se to kopáním a chytáním vycpaného míče, ale je na to potřeba hodně hráčů, protože se to hraje v mimořádně velkém prostoru. Zajímavé je, že se to už historicky nehrálo válečným systémem kmen proti kmeni, ale naopak jako přátelák. Každý kmen se totiž rozdělil napůl a prohodil si hráče. Fotka dream teamu z letošního mistráku hostovaného klubem Ariparra. Foto: waltja.org.au
image
Mileniálští kluci z Lajamanu vyráží na trénink. Jestli mají správně namíchané jonťáky, nevíme. Foto: Profimedia, Alamy

Proč nemluvili jak jim zobák narost?

Není úplně jasné, proč se lehká warlpirijština vyvinula zrovna v Lajamanu a kdy se tak stalo, ale díky lingvistickému výzkumu můžeme aspoň hádat, jak k tomu došlo. Pravděpodobně jakožto důsledek komunikačních děr mezi generacemi ve warlpirijské komunitě. Na začátku stálo již zmiňované střídání kódu, které se stalo nedílnou součástí jazyka místních dospělých v 70. a 80. letech. „Když mluvili k dětem, používali ve warlpirijských větách anglická a kreolská slovesa a zájmena. Ty to ale zprocesovaly jako jeden svébytný jazyk a přidaly si k němu vlastní gramatická pravidla ‚okoukaná‘ ze všech tří původních jazyků. Výsledkem byla úplně nová řeč,“ vysvětluje paní doktorka. Z původního střídání kódu se stal jazyk. Jejich jazyk. Lehká warlpirijština.

Kdo chce zafellit, střídá kód

Střídání kódu funguje ve společnosti jako důkaz o tom, že se identifikujeme s určitou sociální skupinou. Mileniálové užívají hojně anglicizmy i v rámci pestré češtiny. Kvůli tomu, že se s ní denně potkávají na internetu, pro dodání ‚švihu‘ v konverzaci nebo proto, že v češtině nenalézají slovo, které by přesně vyjadřovalo jeho anglický význam. Původní lehká warlpirijština vznikla přesně takhle. Jenže pro mladší příslušníky komunity to byl prostě jejich rodný jazyk. 

Babička s vnukem, pro kterého už jsou mileniálové starci. Foto: Profimedia, Alamy
Babička s vnukem, pro kterého už jsou mileniálové starci. Foto: Profimedia, Alamy

Vykořeněním k improvizaci

Warlpirijská komunita okolo městečka Lajamanu vznikla cca kolem roku 1948, kdy sem Aboridžince mluvící warlpirijštinou nuceně stěhovala australská vláda. Tímto krokem se celá komunita ocitla v silné izolaci (nejbližší civilizace je 600 km vzdálená) a malá velikost Lajamanu umožnila rychlé šíření lehké warlpirijštiny v rámci lokality. „Se všemi těmi vnucenými změnami v životech těchto lidí se změnilo i jejich používání jazyka. Z ničeho nic byli nuceni mluvit s lidmi, kterým nerozuměli,“ popisuje evoluci nového jazyka doktorka O´Shannessy.

Tady jsou, ti gramatičtí rebelové.

Dnes podle odhadů mluví lehkou warlpirijštinou mezi 350 a 450 lidmi (to přitom zdaleka není celé Lajamanu, to má 606 obyvatel). Každý tu mluví warlpijištinou, ale právě skupina starších multilingvních mileniálů, která ovládá také angličtinu a kreolštinu, je zodpovědná za vznik nového jazyka, který předala svým dětem. A ty používají lehkou warlpirijštinu jako svůj hlavní nástroj k vyjádření toho „že jsou mladí a z této komunity,“ vysvětluje paní doktorka. 

Místo pravidel Instagram

Kuriózní a to nejdůležitější na práci doktorky O´Shannessy je fakt, že mapuje jazyk, který začal vznikat teprve před čtyřmi desítkami let a stále není kodifikován ve své psané formě. Což ovšem neznamená, že se v něm nepíše. Jen jeho gramatika nemá žádná přesná pravidla. Ta se zřejmě ustaví prostřednictvím hashtagů na Instagramu, který tak vytvoří most mezi verbálně používaným a oficiálně zdokumentovaným novým jazykem. 

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Natálie Veselá

Cestuje ráda do všech směrů, nejradši ale na jih a na východ. Miluje orient se všemi jeho chutěmi, vůněmi a kraválem a sní o tom, že si na důchod pořídí plážový bar někde u Černého moře.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK