Vědci na Antarktidě bojují se závislostí na alkoholu.
Na fotce nahoře: Club 90 South, nejslavnější “podnik” na Jižním pólu. Philip Broughton dělá “dračí” trik s tekutým dusíkem. (Foto: Phil Broughton)
Šéfové z americké Národní vědecké nadace (NSF) volají po alkoholmetrech pro obě své polární stanice McMurdo i Amundsen-Scott. Po auditu bezpečnosti totiž zjistili, že nadměrné pití v izolovaných skupinách vyústilo v „boje, exhibicionismus a to, že zaměstnanci jsou v práci pod vlivem alkoholu“.
Z 57 lidí disciplinárně potrestaných během posledního cyklu mělo 60 až 70 % problém se závislostí na alkoholu. Kontrola taky zjistila, že výzkumníci dokonce načerno vařili na vědecké stanici pivo. Jenže úředníci mají s umravňováním posádky problém. Stanice South Pole leží na náhorní plošině 3000 metrů vysoko a v takovéto výšce alkoholmetry nepracují zrovna vzorově…
Jsou ale palčivější problémy než alkohol
Obě základy jsou domovem pro 1150 lidí, včetně vědců a pomocného personálu. A tady teprve začíná ten skutečný průšvih. Na izolovaných základnách totiž pokračuje střet kultur mezi smluvními zaměstnanci a vědci, opovržlivě přezdívanými „kádinky“. Ti se většinou izolují od svých „poskoků“. Jedí, popíjejí i baví se odděleně.
„V Antarktidě vznikl obrovský kulturní rozkol,“ řekl Philip Broughton (ten z fotky nahoře) časopisu Wired. Pracoval tam jako technik radioteleskopu. „Kádinky mají povolení zabíjet. Jen málokdy se musejí zodopovídat za činy, které udělají tam dole.“ Ve zprávě tak kontroloři mluví o tom, že kodex chování je vynucován odlišně v závislosti na tom, z jaké skupiny osoba je: vědec, zaměstnanec NSF, nebo host. V komunitě nejvzdělanějších lidí tak vznikl kastovní systém, za jaký by se nemuseli stydět ani v Indii.
Dáme drink?
Na zimu je ovšem potřeba připravit se lépe než naši silničáři. Protože jediný kontakt s okolním světem je pak už jen počítač a telefon. A tady přichází na řadu zmíněný alkohol. Ono co taky jiného dělat po práci v místě, kde je pořád tma, nejsou tu kina, nejde zahrádkařit, chodit do divadla ani do restaurace (mají tu jen kroužek pletení a jógy). Takže je celkem jasné, že jsme zpátky u tématu. Jediným místem, kde to tak nějak žije, je právě bar.
Takže když už musím na Antarktidě pít, jak to vypadá?
U většiny výzkumných stanic najdete nějaký bar. Teda většinou je to spíš taková umakartová klubovna, kam každý donese svoje zásoby. Dělat barmana není záležitost peněz, ale prestiže. Aspoň tak to měl právě už jednou citovaný Philip Broughton, který na výzkumné stanici Amundsen-Scott (to je ta přímo 100 metrů od jižního zemského pólu) strávil rok. „Když jsem poprvé přišel do místního baru Club 90 South, bylo tam jen pár židlí, pro drinky si každý chodil sám a jediná volná židle byla ta za barem. Tak jsem si tam sednul a za chvíli mě někdo požádal o pivo. Podal jsem mu ho a řekl, ať si na to nezvyká. Jenže pak se mě někdo zeptal, jestli umím umíchat i něco jiného.
Kryogenní barman
Shodou okolností uměl a po zbytek svého pobytu po práci míchal kryogenní koktejly za pomoci tekutého dusíku, se kterým pracoval přes den během výzkumu. Molekulární mixologie frčí prostě všude. Výhody tohohle baru jsou: nikdo ho nevlastní, nikdo neplatí a nikdy nedává poslední objednávku. Kde se chladí vodka, je vám asi jasné, místo chlaďáku stačí udělat díru do zdi. Jo, akorát když vám to moc nesedne, zvratky si pak musíte vysekat krumpáčem (protože místní křehký ekosystém je zakázáno jakkoli narušit – ani vyčurat se tu nesmíte, od toho máte bažanta). A kdyby se vám to dělo pravidelně, větší stanice mají vlastní pobočky Anonymních alkoholiků. Protože všechno se dá řešit.
Ukrajinci mají místo Krymu Antarktidu
Známý je taky Faraday Bar na základně Vernadsky. Patřila původně Britům, ti ji ale nepoužívali a přeprodali ji za symbolickou jednu libru Ukrajině. Demontování základny by je totiž přišlo na pěkný balík, proto pro ně bylo lepší předat ji k dalšímu výzkumu. Ukrajinci místo oživili i s původním barem. Dokonce si tu pálí vlastní vodku (destilovanou pomocí vody z ledovce). Pokud jste dáma a necháte na baru svoji podprsenku, máte panáka na podnik. Pár jich tu už ve sbírce mají, takže večírky jsou očividně na úrovni.
Pro další články o Antarktidě klikněte tady.
