Počasí Tipy a triky Zdraví

Jak spát v mrazu? A proč k tomu potřebuju nůž

Myslíte si, že vám bude tím větší teplo, čím víc se do spacáku nabalíte? Cha!

Polárník Vašek Sůra má za sebou řadu pochodů ve velmi nízkých teplotách. Špicberky, Grónsko, severní pól, Sibiř, Bajkal… Jak počítat ovečky a nezmrznout?

„S mým velkým polárnickým učitelem Mírou Jakešem jsme jednou večer ve stanu řešili následující čistě hypotetickou situaci,“ vypráví muž, který spal už ve stovkách mrazivých nocí. „Někdo nás přepadne, bude na nás mířit puškou a řekne: , Můžete si nechat buď karimatku, nebo spacák!‘ Shodli jsme se, že bychom lupiči raději dali spacák. Pokud totiž člověk nemá dobrou izolaci od země, ani sebelepší spacák ho nezahřeje.“

Jsou tři karimatky dost?

Při spaní v mrazu funguje základní fyzika. Shora vás hřeje vrstva peří nebo dutého vlákna (přesněji řečeno nehřeje – vzduch v izolační vrstvě jen brání úniku vašeho tělesného tepla). Spacák ale prolehnete, takže dole se jeho izolační vlastnosti blíží nule. Pokud pod sebou nemáte dobrou podložku, studená země, sníh nebo led vaše tělesné teplo odebírá a vy drkotáte zuby.

Polárník nezbytně potřebuje kvalitní spánek, protože ho čeká celodenní tahání těžkých saní. Ve velkých mrazech proto používá tři různé karimatky na sobě. Dospodu dává hliníkovou alumatku, na ni samonafukovačku a navrch pěnovku. Toto vrstvení má svůj důvod. Na karimatkách totiž Vašek často opravuje výstroj, šije nebo krájí nožem. Případné propíchnutí nebo proříznutí samonafukovačky by mohlo být fatální.

image
Vaškův rekord jsou sny v –53 °C. Tohle je z jeho expedice na severní pól (North Pole Expedition 2011).

Lehněte si třeba na odpadky

Přišli jste o karimatku? V nouzových situacích si pod sebe dejte cokoli, co máte po ruce, a to aspoň pod trup. Prázdný batoh, stočené horolezecké lano, nasekané chvojí, to všechno může vytvořit životně důležitou izolační vrstvu. V dobách trampingu, když u nás ještě žádné karimatky nebyly k dostání, Vašek spával na prázdných papírových pytlích, které nosil srolované v „usárně“. Později mu tenkou vrstvičku vzduchu pod tělem vytvářel bublinkový igelit.

Vlna je výjimečná

Zimní nocleh vám usnadní několik Vaškových osvědčených fíglů. Naprostým základem jsou suché ponožky a spodní prádlo. „Pokud do spacáku zalezete v čemkoli vlhkém, bude vám zákonitě zima, protože voda je dobrým vodičem tepla,“ vysvětluje polárník. „Výjimkou je norské vlněné prádlo Devold, protože hřeje i mokré.“

Jaký zvolit spacák?

Než začal Vašek vyrážet do polárních krajů, sbíral kdysi zkušenosti při zimním trampingu v českých podmínkách. Tehdy používal „dekáč“ s izolační náplní ze silonové střiže, zatímco jeho bratranec spal ve starším spacáku s náplní z vatelínu. „V obou byla šílená zima,“ vzpomíná polárník. „Podle tehdejších dvou typů chladniček jsme ty spacáky pojmenovali Calex a Lehex…“

Hamletovská otázka noclehu v mrazu dnes zní: „Peří, či duté vlákno?“ Ideální náplň podle Vaška neexistuje, protože záleží na tom, do jakých mrazů se chystáte a na jak dlouho. „Do nějakých –35 °C je to skoro jedno, zvlášť v českých podmínkách,“ vysvětluje. „Výhoda dutého vlákna je v tom, že méně vlhne. Je to plast, a krystalky ledu se u něj proto tvoří jen mezi vlákny. Peří váže vodu víc, ale zase je lehčí a víc hřeje. Nic lepšího než příroda totiž lidé zatím nevymysleli.“

Tekutý dusík

Do nižších teplot než –35 °C už Vašek jednoznačně doporučuje peří. Výhody této izolace si ověřil v dubnu 2013 na výpravě na sibiřský Pól chladu, kam si jeho parťák Petr Horký vzal spacák plněný dutým vláknem. „Šlo o velmi kvalitní ruský polárnický pytel,“ vypráví Vašek. „V extrémních mrazech ale přesto selhával. Syntetická izolační náplň křehla a začala se lámat, jako když poliješ květinu tekutým dusíkem. Petrův spacák tak den ode dne splaskával, zatímco já v péřáku neměl problém. Zažili jsme mrazy kolem –50 °C, což je limit, který je člověk ve spacáku schopen přežít. To už jsme se balili do hliníkové reflexní fólie…“

Jestli na to nemáte, netrapte se

Ale pozor – než rozbijete prasátko a poběžíte pro velmi drahý expediční péřák, čtěte dál! Na kratších akcích typu víkendového bivakovacího přechodu českých hor při běžných zimních teplotách na náplni spacáku skoro nezáleží. Výhody peří se totiž podle Vaška naplno projeví až na týdenní nebo delší akci v opravdu silných mrazech. Třeba na výpravě na pól. „Tam už žádné rozhodování není,“ shrnuje. „Osobně používám péřák Sir Joseph s udávanou extrémní teplotou –48 °C. Na Pólu chladu jsem v něm spal v –53 °C a ještě to šlo. Jen jsem přes sebe už musel přehodit péřovou bundu a na nohy natáhnout vložky do bot.“

K čemu je protizáparová vložka

Ať už si pořídíte jakýkoli spacák, na delších akcích ho Vašek doporučuje doplnit protizáparovou vložkou. „Její smyslem je zabránit vodní páře z těla přejít do izolační vrstvy spacáku, kde by jinak v rosném bodě zkondenzovala a během pár nocí spacák udělala nepoužitelným,“ vysvětluje. „V terénu nemáte spacák kde usušit, a to je na delších akcích velký problém. Protizáparová vložka je nepropustný igelitový pytel, trochu připomínající velký prezervativ, který si dávám dovnitř do spacáku. Přes noc se ve vložce samozřejmě trochu zpotím, ale spacák zůstane suchý. Vlhké prádlo si ráno převléknu a usuším ho snadněji než spacák.“

Každý spáč potřebuje nůž

Na akce ve Skandinávii si Vašek někdy bere dva tenčí spacáky. V pustině je sem tam srub, kde se dá zatopit, a v jednom tlustém spacáku by člověku bylo zbytečně horko. Dvouspacákový „sendvič“ pak nasazuje, až když srub nenajde. „Jednou se mi ale vnitřní spacák pootočil a já se ve spánku začal dusit,“ vypráví. „Propadl jsem panice a od té doby si do spacáku beru nůž. Kdyby bylo nejhůř, musel bych se prořezat ven…“

Méně oblečení je více

Myslíte si, že vám bude tím větší teplo, čím víc se do spacáku nabalíte? Omyl, už proto, že příliš mnoho těsných vrstev omezuje krevní oběh. Alfou a omegou sladkých snů v mrazu je správný výběr spacáku. Vašek jich má šest (včetně jednoho skutečně extrémního) a střídá je podle potřeby. „Ideálně by měl mít člověk spacák ušitý přímo na svoje tělo a chodit na zkoušky jako ke krejčímu,“ vysvětluje. „Pokud je totiž spacák moc velký, nestíháš ho svým tělesným teplem vytopit. Pokud je moc malý, náplň se zmáčkne a nehřeje, jak by měla. V malém spacáku se navíc v noci nemůžeš otáčet, což je nepohodlné.“

Některé firmy vyrábějí strečové spacáky, které zmenšují vnitřní objem vzduchu, tedy „vytápěnou plochu“ vašeho mikrodomečku. Samostatnou “utahující” vložku do spacáku u nás koupíte třeba od italské značky Ferrino (Pro Stretch).

Tajemný čurokap

Zimní spaní venku s sebou nese i zdánlivě bizarní rozměry. „Polárník v noci čurá do PET lahve, které si nechává ve spacáku,“ směje se Vašek. „Důvod je jednoduchý – teplo je pro polárníka něco jako voda na poušti. Prostě příliš drahocenný zdroj, než aby se s ním mohlo plýtvat. Vylézt v noci ven na záchod by znamenalo teplo vycourat jak ze spacáku, tak i ze stanu (pokud právě vaříme). A kdybych tu lahev nechal venku, moč by v ní zamrzla. Lahev bych pak nemohl vyhodit – další noc už bych neměl do čeho čurat. Musel bych tedy celý den vláčet kilo ledu a večer lahev strčit do ešusu s horkým čajem, aby v ní moč rozmrzla a já ji mohl vylít. Je tu ale ještě další důvod, proč si lahev nechat v noci ve spacáku. Po vymočení má 37 °C, takže poslouží jako termofor na zahřátí nohou. Mám prostě už promyšlený systém, vyladěný léty praxe…“

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Kromě zabránění vycourání tepla je dalším důvodem pro čurání ve stanu bezpečnost. Kdybyste totiž lezli ven, mohli byste v rozespalosti nakopnout ohradník, napojený na odpalovač signálních světlic proti medvědům. Kolega z jiného stanu by si vás navíc mohl s medvědem splést a zastřelit vás. Při zimním spaní v Česku to ale samozřejmě nehrozí.

Jak se bránit angíně

Problém mají ženy, které jak známo čurají svlečené a v podřepu. V mrazivé noci to řeší pomůcka slangově zvaná čurokap – anatomický nástavec ze silikonu, který ze ženy i ve spacáku na chvíli udělá muže. Prodává se na webu vestoje. „Na Špicberkách s námi byla kamarádka Tereza, která si všimla důležitého technického detailu,“ upozorňuje polárník. „Pokud není žena tam dole vyholená, čurokap netěsní.“

Jak ze ženy udělat chlapa bez operace? Víme.

Rukavice si Vašek do spacáku nenavléká, protože by to ztěžovalo manipulaci se zipy. Vždy má ale tenkou vlněnou čepici, bránící úniku tepla hlavou. Další velmi důležitou noční proprietou je vlněný nákrčník Devold, který přes den chrání polárníkův krk. V noci se jeho funkce mění – Vašek si ho přetahuje přes ústa. „Jinak bych v noci dýchal ledový vzduch, což by ráno zákonitě skončilo těžkou angínou.“

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK