Počasí Sport Syrová příroda Tipy a triky Zdraví

Je dobrý nápad zahrabat se v mrazu do sněhu?

A jak postavit stan ve vichřici? A není v zimě lepší záhrab? Polárník Vašek Sůra nás trénuje pro zimní dobrodružství.

Špicberky, Grónsko, severní pól, Sibiř, Bajkal… Polárník Vašek Sůra má za sebou řadu pochodů ve velmi nízkých teplotách. Česká „ladovská“ zima se s tím nedá srovnat, ale některé Vaškovy zkušenosti se vám můžou hodit. Kde se v zimě venku vyspat? Vaškův rekord jsou sny v –53 °C.

„Absolutním základem je závětrné místo,“ zdůrazňuje Vašek. Ze zkušenosti všichni víme, že vítr ochlazuje, ale možná netušíte, jak moc je to důležité. Čistě fyzikálně vítr od těla odfoukává vrstvičku ohřátého vzduchu, čemuž se odborně říká „wind-chill efekt“ (do češtiny někdy překládáno bizarním termínem „větrozima“). Existují i tabulky, o kolik stupňů se při které rychlosti větru snižuje pocitová teplota. Jen pro představu: pokud je nula a fouká vítr o rychlosti 20 km/h, je nám zima, jako kdyby bylo –10 °C.

Smrtící ledový dech

Větru ale nikdy úplně neutečete. V zimě je proto víc než v létě důležité se před ním nějak bránit. Ideální je stan, který Vašek dokáže postavit až do vichřice o rychlosti asi 80 km/h. „Kdyby nám stan uletěl, umřeli bychom, takže jsou to jednoduché počty,“ vysvětluje. „Pokud opravdu hodně fouká, stavíme před stan ještě návětrnou zeď ze sněhu. A pozor – stan vás nezahřeje, jeho jedinou funkcí je zastavit vítr. Pokud budete ve stanu tavit sníh na vodu nebo vařit, na krátkou chvíli ho sice vytopíte, ale teplo rychle uteče. I tak je ale stan v zimě něco fantastického!,“ říká polárník. „Nepatrně tenká látka vás bezpečně oddělí od okolního zmrzlého světa…“

Vašek v práci.
Musí bohužel dojížďět.
image
Stane se z vás hlemýžď arktický. Oproti horolezcům jste na tom ale hodně dobře. Sáňky uvezou třeba snídani z mekáče. Fotka týmu expedice The Catlin Arctic Survey.


Jediné cestovní pojištění bez limitů. Přitom od Slávanazdarvýletu máte slevu 50 %, to si může dovolit každý! Co za to? Pojištění léčebných výloh bez omezení, pojištění rizik souvisejících s terorismem na pět milionů korun, v ceně pojištění cestování letadlem atd. Maximální jistota za 78 korun na den. Klikněte tady a zadejte slevový kód: SLAVANAZDARVYLETU50 

Jak postavit stan v orkánu?

Na Špicberkách byl Vašek se dvěma nováčky. Ve vichřici museli postavit stan a on věděl, že pokud jim uletí, umřou. Jak na to? Je na to přesný a léty prověřený postup. „Stan se rozvine a jeden člověk si na něj lehne s roztaženýma rukama a nohama,“ vysvětluje. „Ostatní stan zakotví a naházejí dovnitř všechny věci. Teprve pak se staví tyčky. Když už jsme leželi ve spacácích, jeden z těch nováčků povídá: ,Myslel jsem, že se podělám strachy, ale vložil jsem svůj život do tvých rukou…‘“ Zahřálo mě to u srdce a řekl jsem si, že už mám asi přece jen nějaké ty zkušenosti.

Nemáte stan? Se spacákem se před větrem schovejte aspoň do bivakovacího pytle („žďáráku“), který kolem vás vytvoří ochranné mikroklima nehybného vzduchu. Ale pozor – žďárák musí být dostatečně velký. Na Bajkalu si jeden Vaškův kolega polárník vlezl do příliš úzkého žďáráku. Načechraný spacák se mu v něm splácnul a výsledkem byla větší zima než bez žďáráku.

Jdu se zahrabat. Do sněhu

Nemáte ani žďárák? K romantickým snům o zimním bivakování patří záhrab nebo iglú, ale Vašek varuje před jejich nepraktičností. Nejsou to standardní polárnické „hotely“, ale nanejvýš nouzovky na jednu noc. Stavba záhrabu nebo iglů vyžaduje čas, energii, nástroje (lopatu) a zkušenosti. Může to být zajímavé zpestření, ale dělat to každý večer? Záhrab nebo iglú vás navíc při oblevě může zasypat a jsou popsány i případy, kdy to skončilo smrtí.

Stan nebo ždárák je prostě lepším řešením. Jen vás nesmí překvapit, že se v mrazu ráno probudíte „postříbření“. Vlhkost z vašeho dechu se v noci sráží, mrzne a padá na vás podobně, jako kdyby uvnitř trochu sněžilo. Ze stejného důvodu se nikdy nesnažte „vytopit“ spacák tím, že do něj budete dýchat. „Je to velmi krátkozraké,“ upozorňuje polárník. „Vlhkost z dechu se vysráží v izolační náplni, spacák navlhne a přestane hřát. Venku ho neusušíte.“

Boty se dají i uvařit

Při zimním táboření nezapomeňte myslet na boty. V dávných dobách kanad jsme si je na noc strkali k nohám do spacáku. Venku by totiž zmrzly na kost a nedaly by se obout. Začátečníci, kteří kanady prostě postavili vedle spacáku, je často ráno měli plné sněhu.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Dnešní zimní pohorky nebo speciální polárnické boty mívají vnitřní zateplovací termobotičky. Otočené podrážkami vzhůru proto mohou zůstat venku, zatímco termobotičky se v noci hřejí uvnitř někde v prostoru vašeho pasu. V extrémních mrazech si je můžete nechat i na nohách, aby vás nezábly. Mít hned ráno nohy v teple je základ, protože od studených nohou by jinak člověku byla celý den zima. „Botičky se sice dají rozehřát nad vařičem, ale na to bych zbytečně spotřebovával cenný benzin,“ vysvětluje Vašek.

Baterky jsou největší citlivky

Co si ale rozhodně musíte na noc strčit do spacáku, je elektronika. Mobil, foťák, čelovku nebo GPS pohánějí baterie, kterým mráz vadí víc než ženám (a to je co říct!). „Baterka – polárníkova milenka,“ shrnuje Vašek. „S baterkou spím každou noc!“

Zimu zažijete i mnohem blíž než na pólu. Na fotce bivak expedice na Pitztal v Tirolsku. Více o jejich vybavení (anglicky) na #biwipowpoject
Pro ilustraci vybavení jiného extrémního polárníka Erica Larsena. Ten si mimo jiné na severní pól bere satelitní komunikátor DeLorme inReach, sněžnice MSR Lightning Ascent, kameru SONY Action Cam, vařič MSR XGK EX, spodní prádlo Helly Hansen, spacák Nemo, karimatku Therm-A-Rest Ridge Rest, lyže Åsnes, kompas Suunto, telefon Nokia Lumia 1020 a nůž Wenger nůž. Ty konkrétní značky berte s rezervou, každou expedici sponzorují nějací outdooroví výrobci…

Nezapomeňte na Kindle

Zimní temnota je ale dlouhá, a kdybyste usnuli třeba už třeba v šest, probudili byste se někdy ve tři ráno. Jak zabít čas? Nezabíjejte ho, ale pěkně si ho užijte čtením na dobrou noc. Vašek s sebou vozí polárnickou literaturu, kterou už léta sbírá po antikvariátech. „Uvařím si, najím se a pak zalezu do spacáku, zapnu čelovku a ponořím se třeba do Strýčka Eskymáka od Eskymo Welzela,“ vypráví. Nejde na něj z těch chladných příběhů psychická zima? „Ne, naopak to umocňuje zážitek,“ směje se. „Na takové čtení je ideální noc ve vánici. Venku duje severák a lomcuje plachtou stanu, po které šustí sněhové vločky…“

„Kočka“ na ledviny

Na bílé vandry jsme kdysi jezdili se sešitými dekami a „televizními“ spacáky. Přezdívalo se jim tak proto, že byly tak tenké, že se přes ně skoro dalo dívat na televizi. Maminky a babičky nám proto s sebou dávaly ledvinové pásy, někdy dokonce i z kočičí kůže. Dnes se dá ledviňák koupit v hi-tech provedení z mikroflísu nebo moiry. Spíš než na zimní táboření se ale používá už jen na záda zablokovaná „houserem“. Pokud totiž máte kvalitní karimatku a spacák, mráz vaše ledviny neohrozí.

Proč ale vůbec zimní nocleh venku vyzkoušet?

1.  Je to zážitek.  V horské chatě jste už spali mnohokrát, ale pod širákem nebo ve stanu na sněhu? A pamatujte: „Zážitek nemusí být příjemný, ale musí být silný.“

2.  Překonáte sebe sama.  Každé překročení vlastních limitů a překonání obav člověka vnitřně obohacuje. Ven se vydáváme i proto, abychom sami sobě něco dokázali. Třeba že nezmrzneme.

3.  Užijete si technologii.  Můžete donekonečna porovnávat vlastnosti jednotlivých spacáků, karimatek, oblečení… Technicistně naladěné hračičky taková alchymie baví.

4.  Získáte zkušenosti.  Stejně tak můžete donekonečna „ladit“, proč určité věci dělat právě tak, a ne jinak. Viz třeba Vaškovo močení do lahve. Anebo o tom naopak nepřemýšlíte, protože jste si správný postup už mnohokrát prakticky ověřili.

5.  Vyčistíte si hlavu.  „Při putování zimními horami se saněmi, stanem a spacákem nejsem vázán nutností dojít někam na chatu,“ vysvětluje Vašek. „V noci mám hory jen pro sebe. Absolutní samota, hvězdné nebe, ranní východy slunce… Jsem zcela svobodný a můžu si dělat, co chci. V Česku v zimě občas spím i na místech, kde je to zakázáno, ale mám čisté svědomí – ráno tam po mně zůstanou jen stopy ve sněhu.“

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK