Jídlo Tipy a triky

Klobásy z másla?! Co jíst v extrémních mrazech

Dá se v zimě 700 kilometrů Bajkalu přejít na lačno? Polární specialista Vašek Sůra nás vzdělává v kuchařském umění dobrodruha.

„Na jaře 2010 jsme s Pavlem Blažkem šli sedm set kilometrů přes Bajkal,“ odpovídá Vašek na otázku, co polárník jí. „Předem jsme se spojili s výživovým specialistou Petrem Havlíčkem, známým z televizního pořadu Jste to, co jíte. Navěsil na nás různá čidla a nechal nás hodinu běžet se zátěží, aby poznal, kolik nám to ,žere‘ při normální teplotě. Když k tomu připočítal výdej na nutné ‘topení‘ těla v mrazu, došel k šílené cifře 10 000 kilokalorií na den. Běžně fyzicky pracujícímu člověku stačí čtvrtina…“

Polárník Vašek Sůra má za sebou řadu pochodů ve velmi nízkých teplotách. Špicberky, Grónsko, severní pól, Sibiř, Bajkal… Tuhle káru si musíš táhnout sám…

Klobásy z másla

Jenže i nejvydatnější stravou by Havlíček do polárníků dostal jen 7000 kilokalorií denně. Bylo tedy jasné, že na Bajkalu musejí „jet“ na tukové zásoby. Dostali za úkol přibrat před odjezdem deset kilo, na což jim Havlíček naordinoval speciální dietu. Večer před spaním museli jíst dva chleby s máslem, šunkou a vajíčkem, aby se „zatučnili“.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

A pak začala licitace. Výživář stanovil denní dávky potravin o váze 2,2 kilo, což by polárníci při pětatřiceti dnech pochodu neutáhli. Začali proto ubírat, až skončili na 1,7 kilo. Daní za snížení váhy byl kromě úbytku tuku i úbytek svalové hmoty. „Museli jsme proto konzumovat proteinovou kaši ze sušených bílků,“ vzpomíná Sůra. „Chutnalo to, jako když vysrkneš plivátko! Kalorickou hodnotu jsme doháněli máslem, kterého jsme podle výpočtu měli jíst čtvrt kila denně. Když jsem to zkusil, běžel jsem šestkrát na záchod. Bez průjmu jsem do sebe dostal 70 deka másla denně – třetinu toho, co Havlíček spočítal. Máslo jsem si ochutil kakaem, kávou, rumem nebo rybičkami. Ale jak na kost zmrzlý tuk v mrazu ukousnout? Manželka cpala celý víkend změklé máslo do řeznických střívek. Ztuhlé ,klobásy‘ jsme pak nakrájeli na malé špalíčky, které se už daly cucat.“

image
Cestu můžete podniknout takhle lufťácky jako expedice Barneo na fotce. V sudech je jí­dlo a palivo.

Kredenc na saních a čokoláda s bublinkami

Kromě kaloricky velmi vydatné stravy je ale na polární výpravě velmi důležité i načasování jídel. Ráno Vašek začíná sladkou ovesnou kaší, která mu dodá okamžitou energii. Během dne pak následují svačinky, jejichž cílem je dát tělu „pomalejší“ tuky. Kromě „klobás z másla“ jí polárník i špek, masové jerky a čokoládu. Na té běžné by si ale v mrazu vylámal zuby, ukousne jen „aero“ s bublinkami. A taky si dopřává vlastní směs instantní polévky, nudlí, smažené housky a tvrdého sýra, kterou stačí jen zalít z termosky horkou vodou. Termosky má dvě, ve druhé je čaj silně oslazený cukrem. „Horolezec Mára Holeček si ze mě dělá srandu, že prý snad na saních tahám i kredenc,“ vysvětluje. „Na rozdíl od výškových lezců mě ale váha zas tolik nezajímá, takže klidně přibalím dvě kila cukru. Dodá energii, a o tu jde v mrazu nejvíc.“

image
A nebo se můžete snažit víc přiblížit přírodě. Inuité ve vesnici Gojahaven v severní Kanadě. Dnes už ale málo Inuitů ještě staví iglú. Vlastně jen staří lidé, když vyráží na lov. Více o zimním spaním venku v našich dalších učených elaborátech. Odkaz pod článkem..
Dnes už ale málo Inuitů ještě staví iglú. Vlastně jen staří lidé, když vyráží na lov. Více o zimním spaní venku v našich dalších textech. Odkaz pod článkem.
Většina Inuitů žije takhle neromanticky. Ono když máte venku mínus 50, radši kouknete na telku než se tulit v ledu. Pardon za ztracené iluze 😼

I přes mamutí přísun kalorií bývá Vašek večer hladový jako zvíře. U Eskymáků ochutnal syrová játra z čerstvě zastřeleného tuleně, ale nic horšího prý v životě nejedl. Hlavním jídlem dne tak zůstává večeře, což je sušená expediční strava. Za nejchutnější Vašek považuje norskou značku Real Turmat, kterou mu doporučil i výživář Havlíček. „Na webu našel složení a překvapilo ho, jak je to jídlo výborně postavené,“ vysvětluje.

Tři vařiče: není to málo?!

Alfou a omegou všeho je pro polárníka vařič. „Bez něj bych neměl vodu, jídlo ani teplo,“ vysvětluje Vašek. „I když teplo je relativní pojem. Když totiž v noci teplota klesne pod –50 °C, nepřežil bys ani v tom nejlepším spacáku, takže si musíš celou noc přitápět vařičem. S parťákem se střídáme – jeden topí a druhý spí. Vařič jede jen na malý plamínek, abychom se neotrávili.“

image
A tohle je zase Vašek. Fotka z onoho Bajkalu.


Luxusní cestovní pojištění bez kompromisu. A přitom od Slávanazdarvýletu máte slevu 50 %, to si může dovolit každý! Co za to? Pojištění léčebných výloh bez omezení, pojištění rizik souvisejících s terorismem na pět milionů korun, v ceně pojištění cestování letadlem atd. Maximální jistota za 78 korun na den. Klikněte tady a zadejte slevový kód: SLAVANAZDARVYLETU50 

Mráz není pro křehotinky

V nejmrazivějších koutech planety se nejvíc osvědčil klasický benziňák, jehož pumpa ale nesmí být plastová. V mrazu by zkřehla a praskla. Vašek používá Coleman Peak II, a to hned tři kusy. Protože na vařiči závisí jeho život, má s sebou dva vařiče kompletní a jako zálohu ještě třetí, rozebraný na součástky. Vařič „jede“ na tzv. bílý technický benzin, který produkuje méně zplodin. Polárníci totiž vaří zásadně ve stanu (vy to ale nezkoušejte!). Kolik paliva je potřeba? „Ráno a večer spálíme pro dva lidi půl litru (půl ráno a půl večer, tj. litr na den), ale ještě musíme počítat s rezervou na topení a nepředvídané události. Při měsíčním přechodu Bajkalu jsme na saních táhli celkem 42 litrů benzinu.”

Při vaření ve stanu Vašek důrazně varuje před jedovatým oxidem uhelnatým. Sám se už třikrát málem otrávil. „Často jen stačí, když venku přestane foukat nebo se změní směr větru,“ vypráví. „Stan pak přestane větrat a jde to strašně rychle. Na zimním přechodu Bajkalu v únoru 2010 jsem vařil a pak už si to nepamatuju. Pavel Blažek mě vytáhl ven ve chvíli, kdy už jsem prý mlel z cesty. Vařič ve stanu je prostě velmi nebezpečný!“

Jaké potřebuju sirky?

Vařič Vašek zapaluje zásadně sirkami – zapalovač má totiž mechanické části a mohl by se „podělat“. Krabičky má hermeticky zavakuovány do smrštitelné fólie a ukryty na celkem šesti nezávislých místech. I kdyby mu tedy do trhliny v ledu spadly saně s veškerou výbavou, vytáhl by suché sirky z bundy a naopak. Jako zálohu vozí i titanové křesadlo, ale zatím ho nikdy nepotřeboval.

Ale co slivovice?

Před usnutím si Vašek dopřává panáka slivovice, které mívá v saních půl litru. „Přes den se pít nemůže, alkohol roztahuje periferní cévy a rozproudí krev, takže pak člověk tím víc prochladne,“ zdůrazňuje. „Malého panáka do čaje si dám až večer ve stanu ve spacáku. Chlastat se na cestě nedá i proto, že bych tolik slivovice neutáhnul. Záleží na každém gramu nákladu. Ale polárník má být veselý 😁“

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK