Urbex Bangladéš

Muži v sukních holýma rukama rozřezávají lodě velké jako domy

  • Instagram index
    10
  • Party faktor
    1
  • Dostupnost
    2

Navštívil jsem fascinující místo v Bangladéši, kam lodě chodí na smrt. A lidi taky.

Tohle místo byl hlavní důvod, proč jsem vyrazil do Bangladéše. Znám to ze slavných fotek Brazilce Sebastião Salgada. Lidé, kteří tu pracují, jsou kandidáti na vykonavatele jedné z nejhorších prací na světě. Rozebírají obří zaoceánské lodě, se kterými předtím při přílivu rejdaři najedou plnou parou na pláž. Místní se tu brodí jako mravenci po kolena v bahně plném toxických látek a ostrých kusů kovů. Tvrdili mi tu, že parta pár desítek místních chlápků v sukních rozebere obří loď za půl roku. Téměř holýma rukama. Neuvěřitelné!

Jací chlapi v sukních?

Především ti chudší, tedy přístavní dělníci, nosí gamču (gamcha). To je multifunkční tenký bavlněný ručník, do kterého se elegantně zauzlujete. Ve finále to vypadá jako něco mezi kraťasy, sukní a tureckými nasrávačkami. Je to oblečení pro muže. Gamča je ale prostě hadr, který jde použít na cokoli. Na spaní, koupání (je to jinak uvázané, aby to neplavalo kolem vás), můžete si to omotat kolem hlavy jako uklízečka, vytřít s tím podlahu jako uklízečka nebo jet na kole (zase jinak uvázáno). Taky to funguje jako ručník nebo jako kapesník na utírání potu. Nezapomeňme na funkci montérek. Nenosí se pod to nic.

Všimněte si žebříku a díry v lodi, kterou dělníci lezou dovnitř. A teď si vezměte, že tohle rozebíráte jen v žabkách (nebo i bez), k dispozici máte maximálně autogen, je vás na to asi tak sedm a máte na všechno pár měsíců. Div světa! Foto: Jan Strmiska.

Takže co ty lodě?

Tenhle průmysl vznikl v roce 1960, když tu po cyklonu ztroskotala řecká loď MD Alpine. Místní vyběhli k lodi s nádobami a jako mravenci odnesli všechno, co se dalo. Dnes jsou místní lodní pohřebáci světová jednička. Našel jsem to místo podle satelitních map Googlu. Je to pár desítek kilometrů severně od Chittagongu (Čattagrámu), druhého největšího města Bangladéše. Chittagong je na rozdíl od Dháky vyloženě průmyslové město. Za ten týden, co jsem tu slídil po kovošrotech, jsem nepotkal nikoho, kdo by připomínal cizince. A to nemám na mysli jen bělochy, ale i Asiaty.

Když si zazoomujete na mapě na čáru, uvidíte i lodě vytažené na břehu. Anglicky hledejte Ship Breaking Yard.

Bangla je i hi-tech

Hustota lidí na ulicích Chittagongu je oproti sousední téměř poklidné Indii o několik stupňů výše. Bangladéšská ekonomika je jedna obrovská reketa, kterou by mohl závidět i Elon Musk. Ta raketa stoupá z obrovských hlubin, ale v některých ohledech je nám přitom blíž, než si myslíme. Koupit tu pořádný datový tarif bylo ještě jednodušší než vedle v (bohaté) Indii.

https://www.axa-assistance.cz/cestovni-pojisteni/?externalpartner=10000430

Třetí svět už zkrátka není, co býval jen před pár lety. Možná není daleko doba, kdy se třetím světem stanou některé státy Evropy. Bangla (tak sebe i svůj stát Bangladéš označují místní) mají ale překvapivě velký poměr státního vlastnictví. Obří a přezaměstnané státní podniky jsou na každém rohu. A tak i přes časté dopravní blokády („Hele, dneska nejezdi do Dháky (z Chittagongu 8h), je tam demonstrace. Zkus to za týden.“), totální závislosti na textilním průmyslu a i přes výkyvy počasí je Bangladéš zemí s druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě (7,1%). Vyrazte brzo, dokud na to máte!

image
Mádia se tu sledují ještě z velké části offline. Foto: J.S.
Běžný den v Chittagongu. Lidi jsou tu všude. Město má jen 4 miliony lidí, ale přišlo mi to napěchovanější než v Dháce. Oblast kolem Dháky má 18 milionu lidí a s hustotou obyvatel 23 000 obyvatel na kilometr čtvereční je nejhustěji osídlenou oblastí světa. Pro srovnání: Praha má 2500 obyvatel na jednom kilometru. Foto: J.S.
image
90 % bangla jsou muslimové. Jsou to bengálští muslimové, což je druhá největší muslimská etnolingvistická skupina na světě (po arabských muslimech). Atmosféra je tu skvělá, nezkažená cestovním ruchem jako třeba v Indii nebo ve většině JV Asie. Tady se se mnou nutně potřebovala vyfotit skupinka policistů.
Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Takže co ty lodě?

Zpátky na hřbitov. Z Chittagongu sem dorazíte obyčejným městským autobusem, napěchovaným po místním způsobu až ke stropu, a vystoupíte někde, kde na satelitních fotkách v Google Maps napočítáte nejvíc lodí. Ze silnice nic vidět není, musíte si tipnout. Asi kilometr se proplétáte vesnicí, až dorazíte k plotu. Plotu? Lodě jsou poházené po pobřeží na délce asi 15 kilometrů. Představoval jsem si to tak, že přijdu, vyfotím a půjdu. Jenže ouha. Celé místo je oploceno masivním plotem a hlídané strážci ve věžích s automatickými zbraněmi. Pak vám dojde, že se tam vlastně válí obrovský majetek. Viděno nejen optikou místních. Místní mi navíc říkají, že pozornost globálních médií a aktivisté bojující za lepší práva dělníků se vůbec nelíbí majitelům. Otevřená brána s průvodcem a suvenýry tedy nehrozí. Nakonec to zachraňují místní rybáři. Domluvím se, že se na místo dostanu od moře. Při domlouvání lodě mě totálně oškubou. Nejspíš mi vidí na očích, že bez tohohle zážitku neodejdu. Podél pobřeží je dnes přes 80 takovýchto vrakovišť, kde dnes pracuje 200 000 lidí. Rozebírají lodě na malé části, které roztaví a prodávají jako surovinu. Tenhle průmysl dnes ovládá jen 20 rodin a jsou to nejbohatší lidé v Bangladéši. Lidé, kteří pro ně v šílených podmínkách pracují, tu umírají stejně jako lodě. Každý den.

Zaměstnanci tu pracují 15 hodin denně. Mzda 2 dolary.
image
Místní rybáři mě tam museli zavést od moře. Na břehu jsou loděnice oploceny a s přísnou ostrahou.
Máte pocit, že váš život stojí za h***o? Zajeďte se podívat na pláž Sitakunda.

A ekologové nekonají?

Konají. V roce 2009 se Bangladéšské asociaci pro ochranu životního prostředí (BELA) podařilo prosadit jisté minimální ekologické normy recyklací.

Dívejte se chvíli jak lidé pracují. Je to vzrušující:
image
Praktická ekonákupní taška na banány a bežný denní ruch v Chittagongu.


Sjednávat si cestovní pojištění stále znova na každou cestu je neskutečná otrava. Pořiďte si pojištění celoroční! Díky našemu webu teď máte 50% slevu. Celý rok za 806 Kč nebo celá rodina (dva dospělí + všechny děti) už za 1214 korun. Obrovsky ušetříte! Klikněte tady a zadejte slevový kód: SLAVANAZDARVYLETU50 a zaškrtněte dlouhodobé pojištění / platba ročně. 

Průmyslníci ale tvrdí, že to naprosto zastavilo veškerý recyklační byznys. Dva roky nebyli schopni získat od rejdařů jedinou zakázku. Pro bangla ekonomiku to byla obrovská rána. Recyklační průmysl zaměstnával 200 000 dělníků a většina těchto pracovních míst byla ztracena. Raketově taky vzrostly ceny oceli. Polovina bangladéšské oceli pochází z rozebraných lodí.

To zní jako velký průšvih!

To taky ano. Premiér Sheikh Hasina ustoupil tlaku průmyslu a nechal uvolnit pravidla. Dělníkům to zase jakžtakž zachránilo krky. Jenže aktivisté mluví o práci „blízké otroctví“ a chtějí opět přitvrdit. Takže hra pokračuje dál. To, co jsem viděl já, je skutečně děsivé a nebezpečné. Ale na druhou stranu pro spoustu lidí je tu jakákoli práce požehnání. Když se nebudou moci brodit v azbestovém bahně, budou muset do textilky nebo hledat něco k jídlu ve všudypřítomných igelitových odpadcích. Těžká volba.

Západ je úplně mimo

Nejlegračnější postoj zaujala tradičně OSN. Její agentura zodpovědná za omezování znečištění námořní dopravou a průmyslem vydala prohlášení, že jsou rádi, že v Bangladéši funguje recyklační průmysl, jen by neměl být na plážích.
Výborně, a co takhle na horách?

Jan Strmiska

V Indii si koupil motorku Royal Enfield 500. Než ho o ni okradli, projel pět indických států. Miluje Karpaty, oceán, jihovýchodní Asii i cesty za surfařskými spoty kamkoli. Roky testoval holky a měl na starosti módu v Maximu, šéfoval časopisu T3 (Tomorrow's Technology Today) a jeho nejnovější projekt je elektronická hudební pilulka Audiopill.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK