Existuje až 180 oficiálních receptů na tenhle pikantní křupavý salát. Tady je jeden náš, stý osmdesátý první a současně jediný pravý! 😸
Podle moderních guruů zdravé výživy je tohle potravina zázraků. Třeba Timothy Ferriss (autor knih Čtyřhodinové tělo, Čtyřhodinový pracovní týden atd.) si dává trochu kimči téměř ke každému jídlu. Naše potrava totiž začíná být díky průmyslovému zpracování a konzervačním procesům stále mrtvější a mrtvější, a přitom nejsme nic moc víc než vlastně chodící kolonie bakterií.
Zmíněný Tim ve své knize Čtyřhodinové tělo propaguje myšlenku péče o zdravou mikroflóru velmi důkladně a i jako součást redukční diety. Zatím totiž byly objeveny dva hlavní kmeny bakterií, které ovlivňují absorpci tuku: Bacteroidetes a Firmicutes. Jak si tedy zdravou a tuk pohlcující střevní flóru vypěstovat?
- Držte se fermentace. Ideálně každý den zkonzumujte fermentované jídlo. Japonské natto, kefír, kimči, kysané zelí, kyselé ryby, neslazený bílý jogurt nebo fermentovaný čaj z kombuchy. Autor si každé ráno před snídaní zobne pět vidliček kysaného zelí a téměř ke každému jídlu připravovanému doma si dává kimči.
- Zvažte ještě navíc konzumaci probiotik a prebiotik.
Probiotika jsou bakterie. Prebiotika jsou substráty, na kterých mohou bakterie růst. Googlujte fruktooligosacharidy (FOS) a inulin. Ferriss dává přednost inulinu. Potravinami obsahujícími hodně tohoto „bakteriálního krmiva“ jsou česnek, pórek a čekanka. A zase jsme zpátky u kimči.
Střevo znamená štěstí
A ještě jedna zajímavost k našim bakteriím. Jejich správná funkce ovlivňuje tvorbu serotoninu. To je neurotransmiter ovlivňující naši „dobrou náladu“. Na rozdíl od zavádějícího názvu je ale jen 5 % neurotransmiterů v naší hlavě a celých 95 % je produkováno ve střevech, kterým se proto někdy říká „druhý mozek“. Starejte se o svou dobrou náladu!
Nedá se to koupit hotové?
Je to stejný problém jako s jogurty, které se průmyslově šidí výrobou z pasterizovaného a sušeného mléka. Kimči je živé jídlo, takže pokud si ho koupíte dovezené někde v korejských potravinách, je docela riziko, že bude z praktických důvodů pasterizované, tedy bezcenné. Z těch českých doporučujeme třeba “Vítovo Kimči”, které je dobře uzrálé, i když by mohlo být mnohem pálivější – prostě pro nás Čechy. On je vlastně problém sehnat i obyčejné kysané české živé zelí. Natož korejské, nemluvě o ceně. Vyrobte si to tedy radši sami. Navíc je to zábava.
A teď už směle do toho!
Tady je naše fotogalerie s přesným postupem výroby, krok za krokem:
Co potřebujete:
- Čínské zelí (2 hlávky).
- Svazek jarních cibulek.
- Ředkev daikon a/nebo ředkvičky.
- Česnek a zázvor.
- Lžička cukru / med, jablko, hrušku atd.
- Chili práškové pytlík nebo dva. Můžete nadrtit i čerstvé papričky, ale výjiměčně je práškové chili lepší. Můžete koupit i hotovou korejskou pastu kochukaru / gochugaru. Ale pozor, ta už je slaná, takže pokud to nechcete mít moc slané (Korejci mají), dejte chili.
- Sladkou rýžovou mouku, nebo alespoň Solamyl. Prostě škrob.
- Hrubou sůl bez jódu (ten vyvraždí bakterie) a stejně tak je potřeba převařit vodu kterou budete používat (chlór je taky zabiják).
- Fermentované omáčky: tamari (pokud jste vegetarián, tak tady končíte), rybí (nejlepší je značka Squid, ale my koupili Tesco a bylo to v pořádku), vietnamskou omáčku z fermentovaných krevet Mam Tom Hau Loc atd.
- Nějakou sklenici na naložení, nebo lépe keramickou/kameninovou nádobu.
- 2-3 mrkve (není nutné)
Náš článek o historii kimči a muzeu Kimchikan v Soulu čtěte tady.
