Dobrodružství

Nejnebezpečnější věci, které je možné vidět v muzeích

Od rakety V-2, přes neutronovou minu až po papír nacucaný arsenem. Muzea neschovávají jen neškodné krámy.

Na fotce nahoře je vstup do Atom muzea u Plzně. 

Existuje spousta nebezpečných a současně pamětihodných věcí. Na některých jsou smrtící účinky jasně viditelné na první pohled a jiné jsou skryté a nenápadné. Některé nesou okamžitou smrt u jiných trvá měsíce, roky nebo i staletí než se vyvinou v plíživou smrt. Nemusí to být hned atomovka, ukončit život může i jed, tapeta, radioaktivní prach nebo šílená kráva. Náš výběr vzrušujícího nebezpečí je tady:

Atomová mina

Atom Muzeum Javor 51, ČR

Začněme v Česku, v Brdech, mezi Příbramí a Plzní. Bývalý sklad sovětské jaderné munice a unikátní bunkr v jednom má letos (2018) jako novinku jadernou minu. 80kilová věc měla sloužit pro jederné podzemní stavitelství. No ano, je to z té doby, kdy se věřilo, že jaderná energie spasí svět. V USA se například tehdy propagovala radioaktivní zelenina jako produkt budoucnosti a skvělé vylepšení.

Min bylo vyrobeno stovky a byly zakopány v hloubce 200 metrů pod hraničními přechody. Mělo to fungovat tak, že v případě konfliktu budou dálkově odpáleny a výbuchy vytvoří obrovské podzemní jeskyně. Ty by se zhroutily a vznikly by tak 50 metrů hluboké krátery, na způsob středověkého vodního příkopu. Žádná technika by neprojela. Fascinující!

Jaderná mina osobně. Nejspíš se z toho pak dělaly ty slavné várnice na jídlo. Foto: Milan Linhart.
image
Bylo to nejtajnější místo v celém Československu. Žádní Češi sem neměli přístup. Místo obsluhovala silná 170člená vojenská jednotka sovětských vojáků řízených přímo z Moskvy. O všem rozhodoval přímo Chruščov. Vojenský objekt se původně jmenoval Javor 51. Podobných bunkrů bylo v zemích Varšavské smlouvy asi desítka, ale dnes se tento jediný dochoval takto neporušený. Foto: Milan Linhart.

Tady to je:

Základní informace najdete na webovkách muzea. Stránky nejsou příliš aktuální, ale nebojte se, vše funguje, jen je to fanouškovská záležitost. Takže jestli se tam chcete vydat, každou sobotu je ve 13:00 sraz u brány. Pro víc informací nebo skupinovou prohlídku si zavolejte Milanu Skočovskému (603 429 896).

Piezoelektrický stroj 

Muzeum Mütter / Filadelfie, USA

Marie Curie na svém propagačním turné po USA v roce 1921 představila spolu se svým manželem Pierrem Currie piezoeletrický přístroj, který jako vůbec první dokázal měřit radioaktivitu. Problém byl v tom, že radioaktivní byl i přístroj sám.

Všechno, co měli tehdy v laboratoři, jako třeba tužky, papír nebo psací stůl, bylo radioaktivní. Lidé tehdy vůbec nechápali bezpečnostní postupy. Celé roky byli obklopeni radioaktivními objekty. Byla to taková ta doba mezi objevem radia a momentem, kdy si lidé uvědomili “Sakra, tohle mě může zabít!” To byla taky ta chvilka populárního radioaktivného spotřebního zboží. Od módních radioaktivních rtěnek, přes jídlo, po šperky. Budiž nám to ponaučením ve slepou důvěru v ochranitelskou moc státu.

Tak to je ta radioaktivní věcička. Jsme oslněni. Muzeum Mutter v Pensylvánii je nejznámějším americkým muzeum lékařských podivností. Taky je místem, kde jsou uschované části Einsteinova mozku (on sám tedy chtěl být zpopelněn, ale patolog mu ho načerno vyřízl pro studijní účely. Zbytek života lékaře čekalo jen popotahování s pozůstalými, ale mozek máme 😎). Foto: Jim & Rhoda Morris.

Tento piezoelektrický stroj byl vystaven na vysoké škole, v Mutter muzeu. Po celá desetiletí, až do roku 1980, kdy ho nějakého lékaře napadlo jen tak pro jistotu změřit Geigerovým počítačem, jestli je všechno v pořádku. Nebylo.

Od té doby byl přístroj vyčištěn, ale v zaměstnancích se povedlo vypěstovat pěknou paranoiu. Od té doby, když přijímají jakýkoli exponát, všechno si měří čítačem, i když by to bylo jen mýdlo. Pro sichr.

Raketa V-2

Imperial War Museum / Londýn, UK

Asi není překvapení, že má britské Imperiální muzeum války sbírku bývalých hrozeb, tedy zbraní. V atriu Londýnské pobočky muzea se můžete kochat právě naší oblíbenou V-2. 

Rakety V-2 byly krutě důmyslné díky své rychlosti a tichosti. Balíček tuny výbušnin nečekaně a potichu přilétl rychlostií 1000 metrů za sekundu. Pohání to alkohol a kapalný kyslík. Při výrobě této vysoko-oktanové výbušniny přišlo o život několik desítek tisíc dělníků ještě před tím, než zahynuly tisíce lidí po dopadu raket. Tahle raketa byla přivezena z Německa v roce 1945 a do muzea se taktak vešla. Tahle V-2 má certifikát o bezpečnosti z roku 2012.

image
Vystavit si V-2 nám připadá docela výstřední. Angláni jsou ale prostě v klidu.
Start americké kopie rakety V-2 z Mysu Canaveral v roce 1950. Autora rakety, Wernhera von Brauna po válce zabavili američané a on pro ně rozjížděl americký vesmírný program. Foto: Profimedia.

Schovávají se tu ale i věci, které původně za nebezpečné pokládány nebyly. Náš svět se mění, je stále více opatrný a tak i obyčejný film může být smrtící. Filmové záznamy starých bitev jsou natočené na vysoce hořlavé materiály plné dusičnanů.

U nás se můžete těšit na podzim (2018), kdy se otevře stálá expozice NaFilM (Národní filmové muzeum:. Snad se nebudou bát ani výbušných věcí. Stránky NaFilMu tady.

Arsenové tapety 

Cooper Hewitt, Smithsonian Design Museum, USA

Spojené království, polovina devatenáctého století, prosperující Viktoriánská éra. Kdo chtěl jít s dobou, musel mít zelenou místnost. Olejové lampy totiž nahradily předchozí svíčky a zlepšená kvalita osvětlení v domácnostech tak umožňovala i jiné barvy zdí než bílé. Módní vlna, která se rozpoutala, tak do domácností přinesla co nejtmavší a zvlášť populární byly zelené barvy zdí. V roce 1860 bylo jen v Británii přes 250 milionů čtverečních metrů zelených tapet.

https://www.axa-assistance.cz/cestovni-pojisteni/?externalpartner=10000430

Co ale jako obvykle nikomu nedošlo je to, že se ta krásná zelená v tapetách dosahuje pomocí přidaného arzenu. Každým vdechnutím vzduchu v místnosti se člověk zabíjel. Ještě absurdnější bylo to, že v tehdejší viktoriánské době bylo v případě nemoci zvykem nevycházet z bytu, aby se člověk nevystavoval chladnému vzduchu. A příznaky jako bolest hlavy, únava, bolest na prsou i nevolnost jsou úplně stejné u otravy arzenem i u chřipky. Takže léčba znamenala další nadýchání arzenových výparů a smrt. 

Tapeta ze čtyřicátých let je stále jasně zelená díky obsahu arzeniku. Foto: Courtesy Cooper Hewitt.

Přišlo se na to až v sedmdesátých letech (19. století), když začali umírat první lidé. Jako obyčejně následovala anti-arzen hysterie horlivého strhávání veškerých tapet (arzen se částečně používal i u jiných barev), takže je s podivem, že nějaké ty tapetky vůbec zbyly. V newyorském muzeu Cooper Hewitt (hezké webovky tady) mají skvělou sbírku 1836 vzorků zabijáckých tapet. Vystavují je zakryté plastovou ochranou, ale ta smrt číhá pod tím. Maryšo, kde mám to kafe?

Nemocné mozky

Museum of Human Disease / Sydney, Austrálie

Ne, tohle není o politicích. Myslíme teď opravdové nemoci. Muzeum při škole University of New South Wales School of Medical Sciences v australském Sydney má 2000 tkáňových vzorků a některé jsou i sto let staré. Dodnes jsou některé nebezpečné.

Takhle vypadá mozek po mrtvici. Foto: Museum of Human Disease.

Mají vzorky tkání nakažených prionovou nemocí jako je nemoc šílených krav, vzorky, kde se díky azbestu vyvinula rakovina typu maligního mezoteliomu, ale i vzorky rakovin způsobených kouřením. To sice není nic nakažlivého, ale můžete se alespoň pokochat blízkostí smrti. A není to nic tak veselého jako paní vyplivující marmeládu na krabičkách cigaret. 

Výbušniny

Muzeum Saperskie / Dąbrówka, Polsko

Muzeum Saperskie má stejný nadšenecký základ jako naše Atom Muzeum. Jejich specializací jsou výbušniny a miny zvlášť. Založili ho totiž ženisté, pyrotechnici a nadšenci z polské firmy Explosive. Najdete tu kousky, které by jste jinde hledali těžko.

Součástí muzea je i třeba wershopová loučka, kde hledáte miny. Foto Muzeum Saperskie.
image
Není nad výstavku zbraní. Zvlášť ženy to milují.
Součástí je i Muzeum vojenských technologií GRYF, kde je spousta další techniky. Zajezdíte si tankem nebo jen zalitujete, proč jsou dneska auta tak ošklivá. Volha. Foto: GRYF.

Kde jinde máte na dosah nejrůznější druhy bomb, min i výbušnin včetně rozbušek, RPGéčka i populární plastické trhaviny? Všechno je schováno pěkně stylově v bývalé raketové základně hluboko v lesích asi 30 kilometrů od Gdaňsku.

Kyanidové brýle

International Spy Museum / Washington, USA

Mezinárodní muzeum špiónů skrývá spoustu věcí o kterých jsme si mysleli, že jsou jen vymyšleností scénáristů bondovek a bournovek. Mají rtěnku, která se dá transformerovat do 4,5 mm pistole (to je ráže vzduchovky), ale i brýle ukrývající kyanid. Původ artefaktů muzea se dá z principu velice těžko ověřit. Pravost exponátů ověřuje poradní výbor sestávající z bývalých příslušníků KGB, CIA, FBI a dalších agentur, které používají růžové brýle. 

Brýle s kyanidovou kapslí. Nepořizujte si pokud máte doma volně pobíhajícího králíka (Adame!). Někde mezi roky 1975-1977, z výstroje CIA. Foto: International Spy Museum.
Atomovky

Muzeum nukleárních zbraní / Sarov, Rusko

Celé tohle město je muzeum a současně neutronová bomba. Sarov je zakázané město v Nižněnovgorodské oblasti (průmyslová aglomerace 400 kilometrů jihovýchodně od Moskvy). Je to jedno ze zásadních z center ruského výzkumu nukleárních technologií. Pro cizince je dodnes nepřístupné bez zvláštního povolení. Bizarnost je znát už z toho, že se z bezpečnostních důvodů název města neustále mění. Ještě do roku 1995 se to tu třeba jmenovalo Kremlov :-). Některé další z názvů jsou ještě technokratičtější: třeba KB11, Moskva centrum – 300, Arzamas-16, v dokumentech Rusové zase často používali krycí název Gorkyj-130. 

Car-bomba, nádherných 27 tun v odporném městě.

V muzeu se tu můžete podívat třeba na car-bombu. To byla třístupňová termonukleární puma, nejsilnější zbraň, která byla v historii odpálena. Rozhodně nejbombastičtější exponát v Sarově. Je to ekvivalent přibližně 1 500násobku kombinované energie bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. V roce 1961 to samé Rusové odpálili nad svou jadernou “střelnicí” Nová země. Ohnivá koule měla průměr 8 kilometrů, hřib zasahoval do výšky 64 kilometrů, okenní tabulky byly poškozeny ve vzdálenosti 900 km a seizmická vlna byla měřitelná i po třetím oběhu Země! Rusové totiž neuměli tak přesné navádění svých raket, tak to kompenzovali brutálním výkonem. Tak jako vždycky 😜.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

V Sarově se za druhé světové války vyráběly střely kaťuše, později nastoupil jaderný program a výroba první sovětské atomové bomby RDS-1 a v roce 1953 test první vodíkové bomby RDS-6s. Není to ale jen historie. Ve výzkumu tu i dnes pracuje 24 000 lidí.

image
Jestli se vám nebude chtít překonávat všechna ruská protivenství, zkuste konkurenci. Ruské muzeum atomovek je totiž původně inspirováno americkým muzeem v Albuquerque. Stránky amíků jsou: www.nuclearmuseum.org

Jan Strmiska

V Indii si koupil motorku Royal Enfield 500. Než ho o ni okradli, projel pět indických států. Přešel sám pěšky íránské hory, miluje Karpaty, oceán, jihovýchodní Asii i cesty za surfařskými spoty kamkoli. Roky testoval holky a měl na starosti módu v Maximu, šéfoval časopisu T3 (Tomorrow's Technology Today) a vyvinul elektronickou hudební pilulku Audiopill

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK