Ne, není to důkaz nové zelené politiky lidové Číny. Spíš naděje, že planeta si s námi dokáže poradit sama.
Číňané mají štěstí. Kromě toho, že mají Foxconn, pandu, herce Andyho Laua i Krtečka, jejich průmysl letí do astronomických výšin. Stovky milionů lidí se tak podařilo vytáhnout z bídy a miliony lidí bylo taky nutné pošoupat po šachovnici urbanistických plánovačů. Extrémní změny si žádají extrémní odhodlání a pud sebezáchovy.
Zachraň se, kdo můžeš
A přesně to je případ vesnice Houtouwan. (Na mapě spíš hledejte Henglanzui. V Číně je se jmény zmatek.) Na počátku devadesátých let odtud za lepším utekla většina obyvatel. Místo je 50 kilometrů od Šanghaje, východním směrem do oceánu. Jde o seskupení asi 400 ostrůvků Šengsi a právě ve vesnici Houtouwan to obyvatelé prostě vzdali. Se svými malými škunery nemohli konkurovat obrovským „těžebním“ lodím, velkým jako domy. Průmyslová těžba ryb je sice nesrovnatelně barbarštější a dlouhodobě neudržitelná, ale z krátkodobého hlediska je finančně nesrovnatelně výhodnější než plácání se v malém. Takže původně čilý rybářský přístav během několika let opustili téměř všichni pohybuschopní Číňané. Dva tisíce rybářů a jejich rodin se odstěhovaly na pevninu za prací.
A stal se zelený zázrak
Během dvaceti let místo narychlo opuštěné lidmi, téměř jakoby v důsledku imploze ekonomické sopky, začalo zarůstat vegetací. Díky přímořské vlhkosti je teď vše pod efektním příkrovem břečťanu, trávy a mechu. Když nakouknete dovnitř domů, jako sen každého urbexera spatříte rozpadlé kuchyně zarůstající zelení a pozapomenuté rýžovary topící se v plísni. Kusy nábytku jsou zmrazené v čase přesně tak, jak je obyvatelé ve spěchu opustili.
Místo je jen 50 kilometrů vzdušnou čarou od Šanghaje. Až vás přestane bavit nakupování, starověké Zhujiajiao, cesty rychlovlakem, Disneyland a dělat byznys… Už víte, kde si odpočinout.
Náš tip: V okolí ostrovů Gouqui si povšimněte rybích farem. Jsou na mapě skvěle vidět když takto zazoomujete.
Z divokého rybaření se stalo průmyslové farmaření.
Je tohle místo vzor pro ekoteroristy?
Nechceme přivolávat apokalypsu, ale k zelenému světu by, jak je vidět, planetě stačilo málo. Nechat ji být. Známe to i z domova. Česko je podle statistik Českého statistického úřadu nejvíce zalesněné (34 %) od doby Marie Terezie, tedy od půlky 18. století. Marie tehdy vydala tři císařské patenty, z lesů se tím stal byznys, a tak i přes to, že měli majitelé přikázáno o svůj majetek pečovat, hlavní cíl byl větší výběr daní, a tedy těžba. Zeleň nezeleň. Nepřipomíná vám to slavnou „ochranářskou“ firmu Lesy České republiky? Podobné je to ale všude na světě.
Mimochodem s lesnatostí jsme lehce pod evropským průměrem. ČR má 34 % lesních pozemků. Finsko má 73 %, Slovinsko skvělých 62 % a naopak travnatá i vybetonovaná Velká Británie 12 %.
Vrací se zase život
Je ironií osudu, že obyvatelé, kteří kdysi utekli, protože prostě chtěli jíst, vesnici nenechali srovnat se zemí ani ji neprodali žádnému developerovi. Dnes zjišťují, že sem přijíždí stále více turistů okukovat vznikající Jurský park, a tak se dávají opět čile do obchodu. Tentokrát prodávají vodu. To je to jediné, co turistům ostrov může nabídnout. Samozřejmě kromě zeleně všude, kam oko a Instagram dohlédnou.
