Eurovíkendy Norsko

Norský Orient Expres. A proč jet radši na kole.

  • Příroda
    10
  • Památky
    3
  • Party faktor
    3
  • Pro děti
    7
  • Cenová dostupnost
    3

Třeba vám Norsko přijde něco jako ledové království, kam by se teď vydal leda Yeti. Jenomže víte jak, za pár týdnů tady bude jaro a než se rozkoukáte, budou letenky v tahu. Takže jestli byste rádi letos pro změnu nějaký vážně netradiční výlet, mrkněte, co byste mohli zažít za dva tři měsíce sami. Lahoda! Teda bez helmy to nejde, ačkoli ta šedesátka tady nahoře je ryze norský humor, šedesát nepojedete ani omylem. 🙂 

Nebylo ještě ani půl čtvrté, když se ledabyle zataženými závěsy začalo opět šířit světlo. „To si moc nepospíme,“ povzdechl jsem a pokusil se v našem útulném bergenském Airbnb ještě na chvíli vyvolat iluzi tmy. Byl květen, a když jsme sem večerním letem s novou linkou společnosti Norwegian z Prahy doletěli, bylo nám jasné, že polární záři neuvidíme. Z autobusu spojujícího letiště a město jsme vystoupili v jedenáct večer: Do mírného deště (prostě Bergen!) a příjemného světla.

Norsko, fjordy na kole
Osídlení kolem fjordů vypadá neuvěřitelně romanticky. Ale v zimě sluníčko neuvidíte, aniž byste museli být za polárním kruhem: Bývá tak nízko, že sem prostě nedosvítí.

Našim cílem bylo užít si pět volných dnů na severu pohodově a pohodlně. A dobře, když už tam budeme, tak si přivézt i nějaké skvělé zážitky. Příroda a tak… Já už jsem Norsko trochu znal, přítelkyně ale ne. A popravdě řečeno, moc ji to tam netáhlo. Proto jsem jako náš cíl vybral oblast kolem bývalého královského Bergenu.

O Bergenu je sice známo, že tu prší skoro polovinu dnů do roka, ale jinak je tam krásně.

A taky výborně dostupné letadlem. Má skvělou atmosféru, pramenící z místního kulturního podhoubí. Čtvrt milionu obyvatel je zároveň tak akorát – stejně jako jinde v Norsku se na sebe lidi ani domky netlačí. Což ovšem znamená, že jeho rozloha je překvapivě celkem značná.

 

Tady vznikli Röyksopp

Terminál bankovní Norsko
POS terminál v obchodě se suvenýry. I tady se vyplatí vybírat norské koruny a nenechat si strhnout částku v Kč. Podle výpisu z karty jsem mírně ušetřil.

I když jsem nikde nenašel stopy po mé nejoblíbenější norské kapele Röyksopp, která odsud pochází, místní oblast obchůdků s vinyly, designovými výmysly, kavárničkami a bary byla lehce dostupná. Sahá od Rybího trhu, který nemůžete minout, i když je opravdu malinký, až téměř po vlakové nádraží, resp. hlavní náměstí Festplassen.

Navzdory rozloze jsou vzdálenosti v centru Bergenu minimální, všechno je kompaktní, čisté a přehledné, a my jsme navíc měli štěstí natrefit hned v první den na nový bikesharing. Organizátoři ho den před našim příletem na dva týdny přivezli z Osla. Fungoval úplně bezplatně a bezvadně. Potíž byla v nutné registraci přes mobilní aplikaci. Šlo to jenom v norštině, ale kdo by si dneska s takovou drobností neporadil. Měli jsme zkrátka kliku, že se právě konal  bergenský městský festival, který zahajovala sama norská královna Sonja. Letos se bude konat od 24. května do 7. června, takže kdybyste si to chtěli užít jako my, mrkněte na www.fib.no.

Protože nám kola nečekaně umožnila vidět z Bergenu mnohem víc s mnohem menším úsilím (a v kratším čase), rozhodli jsme se využít naše předem nasbírané informace a zajet si i mimo „hlavní město deště“, hlouběji do vnitrozemí. Hluboké fjordy mimochodem zasahují opravdu daleko do pevniny, mnohdy i víc než polovinu vzdálenosti od oceánu ke švédským hranicím.

Vůbec se nedivím Švédům, když říkají, že za přírodou se cestuje do Norska. Během následujících pár dní jsme mnohokrát doslova oněměli úžasem. 

Malé nádražíčko, které je v Bergenu spojeno s jedním z mála nákupních center a autobusovým nádražím, právě procházelo rekonstrukcí, která se teda kapku protahovala. Ale ani přes všudypřítomné lešení se mezi třemi-čtyřmi nástupišti nedalo ztratit, a tak jsme v Bergenu s elektronickou jízdenkou nastoupili na vlak směřující do Osla. Tahle sedmihodinová trať patří k nejvýš položeným v celé Evropě. Bergen i Oslo sice leží u moře, ale trať mezi nimi stoupá až do výšky 1 237 metrů nad mořem. Našim cílem ovšem byla horská stanička Myrdal (866 m.n.m.) asi dvě hodiny jízdy z Bergenu.

 

Vlak do nebe. Skoro.

Fjord, vodopády a Norsko
Vodopády a kaskády jsou po cestě všude. Některých se můžete téměř dotknout (i když vás při půjčení kola upozorní, že by vás pak už taky nemusel nikdo najít).

Na vlaky v Norsku se dá velice dobře spolehnout, a tím myslím například i čistotu oken. Vlaková společnost NSB totiž dobře ví, že má co nabídnout i mimo vlak samotný. Vodopády, vodopádky a kaskády jsem někde okolo padesáti přestal počítat. Za nefunkční Wi-Fi navíc dorazilo štědré odškodnění ve formě poukazu na další jízdenku – stačil k tomu jeden krátký e-mail v angličtině, kterou se domluvíte všude. V cílové stanici Myrdal možná dokonce s trochou štěstí nebudete potřebovat ani tu, ale o tom až později.

Když jsme vystoupili z vlaku, mohli jsme obdivovat nejenom spousty sněhu (koncem května!), ale taky krásnou kavárnu Rallaren. Na tak malinkém nádraží neuvěřitelnou. Myrdal je pro Flåmskou železnici konečnou stanicí. Speciální vlaková souprava, která nejen zevnitř působí jako jenom o trochu chudší Orient Express, překoná 861 výškových metrů na necelých dvaceti kilometrech. A proto, jelikož vozí cestující na jedné z nejstrmějších tratí světa, má celých pět na sobě nezávislých brzdných systémů. Každý z nich dokáže vlak zastavit sám o sobě, a to i v klesání, které místy dosahuje 5,5 %. V posledních letech tady skoro každý rok trhnou rekord v počtu cestujících, ale k milionu je ještě daleko, takže se nebojte, že je to tady hlava na hlavě. 

 

Další kolo na kole

Cedule o bezpečné jízdě na kole. Strmé klesání svádí, ale místy do zatáček není vidět a traktor vás pak může dost nemile překvapit.

Proč ovšem na přírodu jenom koukat z okna, když existuje i jiná cesta? Navíc lemovaná několika vodopády, ke kterým se dostanete tak blízko, až budete mít mokro v botách! Takže jsme se rozhodli místo vlaku zase nasednout na kola. Kavárna na myrdalském nádraží totiž slouží i jako půjčovna. No paráda. Noři myslí prostě na všechno. Teda Norové. A teď k té angličtině. Zrovna tady si totiž s trochou štěstí vystačíte i s češtinou. Zrovna my jsme při příchodu zaslechli písničku od kapely Kabát. No s pak už stačilo jít po zdroji hluku, teda hudby, a našli jsme obsluhu v podobě dvou borců ze Slovenska. Půjčení kol stálo navíc ještě o malinko méně, než jízdenka na Flåmsbanu.

I tou jsme se nakonec zadarmo kapku svezli, právě díky Slovákům zpod Tater. Protože sněhu bylo ještě pořád tolik, že by se po extrémně strmém úseku mezi Myrdalem a první zastávkou vydal jenom šílenec, svezli svezli jsme se k ní i s koly Flåmsbanou. Kluci díky! No a pak  už stačilo téměř výhradně spoléhat na gravitaci. Kromě krátkých úseků a asi tří posledních kilometrů se připravte na neustálé klesání, ze začátku i velmi prudké. Kola z půjčovny jsou ovšem v dobrém stavu, takže žádné obavy. Když dojedete ke konečné zastávce, Flåm, kola jednoduše vrátíte do budky hned vedle vláčku, který je zase vyveze zpátky. Jak jsme říkali, Norové to mají promyšlené. Hned u fjordu je taky několik obchodů s potravinami i se suvenýry, které patří k těm větším a lepším, tak si nezapomeňte koupit něco na památku. Třeba tradiční silně hřející svetry ze speciální vlny, ať doma uděláte parádu. V Norsku je nosí i mládež, i když nám přijdou jako ostré retro. 

 

Na palubu!

Hned po koupi lístku na vlak se v Norsku dozvíte, o kolik jste pomohli přírodě oproti cestě letadlem.

Konec super dne jsme strávili chůzí k nedalekému Aurlandu, kde jsme přespali v rámci couchsurfingu (ubytování u místních zadarmo – v podstatě spíte u někoho na gauči) v areálu místní zemědělské školy. A ráno jsme pokračovali tím, co byste si tady určitě neměli nechat ujít, i když je to teda hrozně klasická turistika – plavbu trajektem po možná nejkrásnějším fjordu Norska, Nærøyfjordu. Loni tam navíc spustili na vodu novou ultramoderní loď, tak se nezapomeňte na webových stránkách plavební společnosti visitflam.com podívat po plavidle „Premium“. Budeme vám závidět, my tam byli o měsíc před její první cestou. Na plavbu z Flåmu nebo Aurlandu se ideálně vydejte hned ráno, slunce máte v té době na své straně.

Až po asi dvou hodinách připlujete do Gudvangenu, tak pokud nemáte hned zpáteční jízdenky (takové koupíte i na lodi), můžete se najíst dobře (v restauraci) nebo levně (na benzínce). My pak zkoušeli štěstí se stopem zpět do Bergenu, a ten vyšel překvapivě rychle i dobře. Jen jsme pak řidiči museli v bergenském přístavu pomoct naložit na přívěs deset nových kajaků. Nebyly lehké, ale bez nás by to nezvládnul zcela určitě. Což potěší. 

Matěj Michlík

Na svých cestách po Evropě navštěvuje města i přírodu, a hledá v nich hlavně inspiraci. Vede ho jak poznávaní nového a jiného, tak touha zprostředkovávat zážitky a dělit se o ně s dalšími cestovateli. Jeho oblíbenými kraji jsou střední Evropa, Skandinávie a Irsko.

Itálie

Španělsko

Norsko

Německo

Rakousko

Polsko

Balkán

Maďarsko

Britské ostrovy

Francie

Belgie

Portugalsko

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK