https://slavanazdarvyletu.cz/osobni-prostor-fina-delku-natazene-ruky-ktera-svira-nuz/
Češi žijící v cizině Finsko

Osobní prostor Fina je na délku natažené ruky, která svírá nůž

  • Příroda
    10
  • Ethno
    3
  • Památky
    3
  • Party faktor
    5
  • Pro děti
    7
  • Cenová dostupnost
    2

Když mi v deset ráno zazvonil budík a jeden rychlý pohled z okna prozradil, že je stále tma, nebyl jsem si jistý, jestli mám věřit vlastním očím, anebo spíš budíku. Chvilku mi trvalo, než jsem se smířil s realitou. Je začátek ledna, jsem ve finském městě Oulu a první paprsky světla můžu očekávat kolem oběda, pokud teda nebude zataženo, stejně jako celý minulý týden. Dalším zjištěním je, že rtuť teploměru ukazuje pod -20 °C, což podrobněji radši ani nezkoumám, protože každou chvíli musím nasednout na kolo a vyrazit do školy, na kterou budu docházet  následujících několik měsíců v rámci studijního programu Erasmus

Co prosím, na kole? Nejspíše se teď sami sebe ptáte, jestli si z vás nedělám srandu. Ne, kličkování mezi nánosy sněhu na zledovatělých chodnících zde neodmyslitelně patří ke každodenním kratochvílím místních obyvatel, stejně jako sauna nebo hokej (mimochodem do půlky března by byly brusle mnohem schopnější dopravní prostředek než kolo).

Půl roku jezdím po ledě

Je to nejspíš dáno tím, že ze zemí, které jsem měl zatím možnost navštívit, má Finsko jednoznačně nejpropracovanější program ochrany životního prostředí. Ekologie a důraz na životní prostředí se zde nebere jako nutné zlo jako ve většině evropských států a o zbytku světa nemluvě. Právě rozšířená síť cyklostezek, které jsou velmi dobře udržované i v zimním období (což v severních oblastech může být klidně i půl roku), je jedna z mnohých metod, jak tyto ušlechtilé cíle naplňovat.

Sauna může vypadat jako klasika nahoře a nebo jako tohle poněkud víc kosmopolitnějšího. Tradiční Helsinky.
Vypadá to jako kulisa ve studiu. Až tak je to divné. Polární záře.

Držte si odstup na ruku a nůž

Každopádně když pominu nedostatek světla, který ve výsledku netrvá zase až tak dlouho (Oulu předbíhá Českou republiku v délce denního světla koncem března), a občas opravdu poctivý mráz, žije se zde velmi dobře. Místní obyvatelé jsou většinou milí, i když občas trochu málomluvní, ale to není v rámci celé Skandinávie nic výjimečného. Já osobně je rád přirovnávám k hobitům, mají rádi svůj klid, žádný spěch a ideálně hodně prostoru, což v zemi o hustotě zalidnění 16 obyvatel na km2 asi není nic překvapivého (u nás je to 133 ob./km2 ). Tohle samozřejmě platí i pro jejich osobní prostor, naše učitelka angličtiny nás hned při první hodině upozorňovala, že průměrný osobní prostor Fina je na délku jedné natažené ruky, která svírá nůž :).

Barevné baráčky jsou lepší než billboardy

Jednou z mnoha zdánlivě nedůležitých věcí, kterou jsem si ve Finsku zamiloval, je úspěšný boj proti tzv. reklamnímu smogu. Až tady jsem si uvědomil, jak velký rušivý element jsou všechny ty barevně polepené výlohy, blikající neonové nápisy, reklamy a billboardy, jejichž vlivem člověk naprosto přehlíží městskou architekturu, která zde upřímně pro mě není obzvláště zajímavá, ale určitě lze ocenit celkovou čistotu finských měst a vesnic. Kromě již zmíněných reklam zde takřka nikde neuvidíte posprejované zdi nebo polorozpadlé chátrající budovy. Na druhou stranu na typické červené, žluté nebo modré baráčky a sruby narazíte prakticky všude.

Tento rok bude Finsko slavit 100 let od svého vzniku. Jako dar od Norska nejspíše obdrží malou část území v katastru obce Enontekiö v Laponsku, aby jejich nejvyšší bod nebyl v půlce hory Halti jako doposud, ale opravdový vrchol.

Levnější jsou tu k jídlu jen Pringles

Asi věc, ze které má většina lidí, co se vydá do Skandinávie, největší obavy. Co se potravin týče, jediné, co je zde levnější, jsou brambůrky Pringles a avokádo, ke všemu ostatnímu si v závislosti na kvalitě připlatíte tak 30 % a u zeleniny a masa je to ještě o něco více. Můj favorit je jeden kus salátové okurky za 2,79 eura (75 Kč). Oběd v průměrné restauraci vás vyjde tak na 15 eur (400 Kč), a když si k němu dáte pivo, připočítejte dalších 6 eur (160 Kč). Každopádně za takový steak nebo burger ze sobího masa tyhle peníze určitě stojí.

Každý sob v zemi má svého vlastníka, pokud náhodou nějakého soba srazíte, musí vám škodu na autě vyplatit on nebo jeho pojišťovna.
To co vidíte, je ranní dopravní zácpa na hlavní helsinské ulici Baana. Helsinky mají ambiciózní plán udělat ve městě auta zbytečnými do roku 2050.
Na kole v -26 C° ? No problem.

Jak je to vlastně s alkoholem a prohibicí?

Ceny alkoholu jsou kapitola sama pro sebe. Ke zdejší velké podpoře sportu a zdravého životního stylu už asi tak nějak automaticky patří velká nepodpora alkoholu. Cokoliv jiného než pivo zde koupíte pouze ve specializovaných prodejnách, a to pouze do 21 hodin. Cena třetinky piva v plechovce je cca 1 euro (27 Kč) a více, přičemž z nějakého důvodu je výhodnější si koupit dvě třetinky než jednu půllitrovou plechovku. Čím větší objem, tím více za tu samou jednotku zaplatíte. Co se například vína týče, je to kolem 10 eur (270 Kč) a u tvrdého alkoholu dáte za půl litru rumu nebo whisky 20 eur (540 Kč). Vše samozřejmě záleží na značce a kvalitě. Ovšem pro případy opravdové nouze je pro většinu Finů bestseller finská vodka Koskenkorva za 14 eur (380 Kč).

Co se tady dá vlastně zažít?

Asi každý by alespoň jednou za život chtěl vidět na vlastní oči polární záři, což se vám od listopadu do dubna ve Finsku určitě splnit může. Čím severněji pojedete, tím větší vaše šance budou, a dokonce zde existují společnosti, které vás ubytují ve speciálních domcích s prosklenou střechou, abyste mohli polární záři pozorovat i z postele. K dalším lákavým zážitkům určitě patří i jízda se psím spřežením nebo na sněžném skútru.

Klikněte na fotky pro více chladu:

A co něco trochu dobrodružnějšího?

Pokud máte dobrodružnou náturu a rádi byste se vydali i do finské přírody, určitě nebudete zklamaní. Díky naprosto neuvěřitelnému systému tzv. „open wilderness huts“ (otevřených chat v divoké přírodě) jsou ve Finsku stovky srubů, kde můžete naprosto zadarmo přenocovat. Sruby mají ve vybavení velmi často plynový vařič, topíte si v kamnech nebo v krbu a v zimním období jsou velmi dobře zásobovány dřevem. Je to opět jeden ze zdejších způsobů, jak lidem přiblížit přírodu a ulehčit přístup do ní. Já osobně bych vám určitě doporučil národní park Pallas-Yllästunturi.

Jak je to ve Finsku s prací?

V případě, že by se vám Finsko zalíbilo natolik, že byste se zde rozhodli pracovat, je to poměrně jednoduché. Nic jako pracovní povolení není vyžadováno. Stačí se společně s potvrzením od zaměstnavatele, adresou bydliště ve Finsku a výpisem z účtu s dostatečným množstvím finančních prostředků dostavit na patřičný úřad, zaregistrovat se a počkat si na svoji „resident card“. Samotné sehnání práce už je mnohem složitější, nevím o nikom mimo IT sektor, komu by se bez znalosti finštiny podařilo práci sehnat, ale třeba zrovna vy budete mít štěstí.

Kryštof Svatoň

Nadšený cestovatel a fotograf. Většina jeho cestovatelský výprav vede do přírody a do hor. Spíše ho najdete potit krev a slzy na horském hřebeni než vysedávat na kafíčku pod Eiffelovou věží.

Nizozemí

Německo

Nový Zéland

Kolumbie

USA

Finsko

Rusko

Island

Libanon

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK