https://slavanazdarvyletu.cz/polsko-neni-jen-posypova-sul-zubrowka-zakopane/
Eurovíkendy Polsko

Polsko není jen posypová sůl a Zubrowka. Je Zakopané

  • Příroda
    6
  • Ethno
    2
  • Památky
    5
  • Party faktor
    6
  • Pro děti
    8
  • Cenová dostupnost
    8

Polsko je placka. Většinou je to o městech, pobřeží a kultuře, ale docela to tu žije. Lidé nedřepí tolik doma jako u nás a nejspíš i díky velikosti státu jsou tu služby neporovnatelně dál než u nás. V tatranské oblasti to ještě zvýrazňuje fakt, že zahraniční Poláci už tradičně přijíždějí na zimní dovolenou do Zakopaného, které je obecně považováno za polskou zimní metropoli.

Zakopané je centrála turistické zábavy

Toto kouzelné město s image větší dřevěné vesnice (oficiálně 27 000 obyvatel) atakuje v zimě hranici čtvrt miliónu hostů – desetinásobek normálu. Se Zakopaným se přirozeně sveze i široké okolí. Loni se v tatranské oblasti ukázalo tři a půl milionu návštěvníků.

Je potřeba si uvědomit, že jde většinou o zazobanou klientelu. Polsko má v zahraničí kolem deseti milionů rodáků a především „Američané“ od velkých jezer (Cleveland, Detroit, Chicago) dnes už mnoho finančních problémů nemají.

 Kumoterska Gonba v Polských Tatrách
Tradiční závod Kumoterska Gonba v Polských Tatrách, vesnice Biały Dunajec, opět poblíž Zakopane. Disciplíny jako závody v klouzání, v jízdě na lyžích taženém koněm, v jízdě za konm na sáních a samozřejmě v pití vodky.

Inťouši se sem sjížděli odjakživa

Tradice navštěvovat Tatry v zimě ale sahá mnohem dál, někam do poslední čtvrtiny devatenáctého století. Tehdy tam začal svou „misi“ varšavský lékař Tytus Chałubiński. Byl ohromným milovníkem přírody, přítelem místních goralů a obdivovatelem jejich lifestylu. Zakopané zpropagoval jako ideální klimatické lázně a pak ho systematicky měnil na (dnes již kultovní) místo setkávání polské intelektuální elity. Organizoval například vysokohorské túry nazývané Ve velkém stylu. Účastnili se jich kromě intelektuálů i goralské lidové kapely a téměř pravidelně tehdejší nejznámější goral Jan Krzeptowski-Sabała, vážený horský vůdce, obrovská autorita a zářící legenda tehdy i dnes.

Dětské sanatorium v Bystre (Zakopane). Někdy kolem roku 1960. Zakopane je nejvýše položené polské město.

Zlí jazykové tvrdí, že celá kampaň zaměřená na propagaci Zakopaného jako klimatického místa s mimořádně příznivými účinky na zdraví byla jenom klasicky nafouklou marketingovou bublinou a lidi umírali stejně jako předtím, pouze veseleji. Ale o to přece jde.

Tradici setkávání v Tatrách pak udržovaly další generace a tvrdilo se, že kdo nebyl v Zakopaném, nemůže být ani mezi polskou elitou. Za všechny vzpomenu jenom spisovatele Sienkiewicze, tehdejší velkou hvězdu, shakespearovskou herečku a „múzu“ Modrzejewskou, skladatele a pianisty Szymanowského a Paderewského, básníka Tuwima, renesančního člověka – spisovatele, malíře, kritika, filozofa, fotografa a především tvůrce a propagátora takzvaného „zakopanského stylu“ Witkiewicze a taky jeho podobně talentovaného syna Witkacyho.

Mimochodem hvězdou silvestru 2016 nebyla v televizní megashow pod holým nebem v Zakopaném Maryla Rodowicz náhodou. Spojitost tohoto výjimečného města s kumštem je prostě nepsaným imperativem.

Korzuje se a pije se vodka

Centrem společenského života je v Zakopaném ani ne kilometr dlouhá ulice, pěší zóna Krupówki. Senzační. Svou podobou a neuvěřitelnou nabídkou všeho – obchodů, butiků, restaurací, kaváren, barů i kultury. Nemusíte mi věřit, ale někdy je až téměř nesnesitelně přeplněná a skutečně žije hluboko do noci, spíš tedy do rána. Všichni jsou už v (Mexiku) Zakopaném, dzień dobry, já taky jdu – tak nějak by zněla polská verze známé countryovky. Všude voní grzaniec (gřaněc), vařené víno, vařené pivo (třeba s brusinkami) a i nápoje vyšší voltáže. Nejčastěji zubrowka. A těsně nad městem se tyčí hradba dvoutisícových štítů s „národním“ Giewontem. Místní katolíci si neodpustili sedmnáct metrů vysoký kříž na jeho vrcholu.

Zubrowka, obal
Naše designérské okénko. Takhle se vyvíjely obaly slavné vodky. Je destilovaná z žita a aromatizovaná alkoholovým výluhem z byliny tomkovice vonné. Ta roste převážně v Bělověžském pralese a spásají ji zubři. Proto ten design, název a stéblo trávy uvnitř.

Bydlení je tu drahé

V Zakopaném létají samozřejmě ceny ubytování ve vesmírných výškách. Satelitní osady kolem zase připomínají aglomeraci, kde jenom výjimečně procházíte lesem. Musíte vypadnout až tak patnáct kilometrů od Zakopaného. K nám je to ale blízko. A na Slovensko taky. Do půlhodiny jste autem na polsko-slovenské hranici, do hodiny v malebné slovenské vesnici Ždiar a další hodinka vás přenese ke kulturním skvostům Spiše: Kežmarku, Levoči nebo Spišské Nové Vsi. A ty jsou mezi Vysokými Tatrami a Slovenským rájem.

Sjeďte si řeku

Ani ne hodinku autem potřebujete na dosažení oblasti Dunajce. Tušíte správně, jde o věhlasné plavby po peřejích této pohraniční řeky mezi Polskem a Slovenskem. Skvělé zážitky vás čekají na přehradě Jezioro Czorstyńskie mezi dvěma hrady – Czorstynem a Niedzicou. To je ale jenom předkrm před nádhernou, přibližně pětihodinovou túrou s pětisetmetrovým převýšením: Sromowce Nižne – Trzy Korony a zpět. Ten výhled je za dobré viditelnosti nezapomenutelný. Vidíte Babí horu nad Oravskou přehradou, část polských Tater, Belanské a Vysoké Tatry z východu, hodně z Nízkých Tater, Levočské pohoří, Slovenský ráj i část Rudohoří a hluboko pod vámi průlom Dunajce kolem Červeného Kláštera – všechno z vyhlídkové plošiny ve výšce 982 metrů nad mořem.

Kasprov v Západních Tatrách
Z vrcholu Kasprov v Západních Tatrách (hranice Slovenska a Polska). Nadmořská výška 1987, krásné výhledy zaručeny a Čechů minimálně.

Vyjeďte do hor

Také se můžete bez problémů dostat do výšek nad dva tisíce metrů. Kuźnice se jmenuje část Zakopaného, odkud vyjíždí kapacitní lanovka přímo na Kasprák (Kasprowy wierch, 1987 m n. m.). Pozor, osobně jsem si tam odstál nekonečnou třiapůlhodinovou frontu jen proto, že jsem nevěděl o možnosti koupit si v automatu na „krupuvkách“ – a teď již i smartphonem – lístek na zvolený čas. Nahoře se ocitnete v jiné dimenzi. Přenádherné 360° výhledy, velmi nenáročná turistika po zvlněných hřebenovkách, vysokohorské opalování.

10 zlotých je 65 korun. Ano, ten sýr znáte, pořád jsme v Tatrách, Zakopane.

Na co ještě můžu vylézt?

Můžete dokončit túry na Świnicu (2301), do sedla Zawrat a dál, třeba až na Morské oko. Na Kondracku kopu (2005), Małolączniak (malolončniak, 2096), Krzesanicu (2122) nebo Ciemniak (2096). A když už tam jste, musíte dát i vzpomenutý Giewont (1894) s křížem. Z něj (tedy z Giewontu, ne z kříže) je možné vrátit se do Zakopaného-Kuźnic po svých. Ještě lepší je trasa Kasprowy Wierch – Zakopané přes pleso Czarny staw gąsienicowy a horskou chatu Murowaniec. Na ty, kteří nejsou horolezci, ovšem milují turistiku na hraně, čeká vyhlášená pochoutka. Hvězdná hřebenovka -– ferrata Orla perć. Hardcore.

Frantisek Michlik

Profesionální turistický průvodce. Miluje cestováni jako prostředek poznáváni, vzděláváni, porovnáváni, přehledu, rozhledu a nadhledu. A taky proto, že se to kdysi - a ne tak dávno - nesmělo a nedalo.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK