Jestli už jste se přesytili skvělého Lisabonu a radši byste si teď užili trochu klidu nebo prostě preferujete stádo krav před stádem turistů se selfie tyčemi, vyražte až úplně na sever k hranicím se Španělskem.
Tady najdete jediný portugalský národní park Peneda-Geres. Na ploše 70 tisíc hektarů žije jen nějakých 9 tisíc lidí a najdete tu hory kolem 1500 metrů, panenskou přírodu, různorodou divokou faunu a spoustu roztroušených malých vesniček, kde se zastavil čas. A v těch vesničkách často narazíte na podivné malé domečky na nožičkách, které vidíte na fotkách.
Kříž neznamená vždycky smrt
Vypadají trochu jako stádo podivných hrobek absurdně se pasoucích na okraji vesnice nebo u někoho na zahradě. Ačkoli by vás mohly zmást křížky na střechách, místo nebožtíků uvnitř najdete uskladněné zrní. Jsou to totiž sýpky, které místní postavili na zhruba metr vysokých nohách, aby uchránili zásoby před krysami a jinými hladovými záškodníky. Žulové desky (pocházející z místních hor) navíc udržovaly zrno v chladu a suchu. Těmhle domečkům říkají místní espigueiros (v překladu něco jako ostny/bodce) a některé z nich jsou i dnes používány ke svým původním účelům.
Spěchejte, než vás stádo předběhne
Pokud vás nadchly, ty nejlíp zachovalé najdete ve vesnicích Soajo a Lindoso v severní části parku, do obou se dostanete místním autobusem. Moc jich ale nejezdí, turisti se tu zatím ještě tolik nepřemnožili, takže jestli se neradi držíte přesně daného harmonogramu, půjčte si raději auto.
V Soajo najdete chaloupek na kuří nožce celkem 24 a nejstarší z nich pochází už z roku 1782, ostatní byly vybudovány mezi 18. a 19.stoletím. V asi deset kilometrů vzdáleném Lindoso jich mají dokonce kolem padesáti a jako bonus můžete ještě omrknout místní hrad z 13. století, postavený za krále Alfonse III. Portugalského.
Bydlete a trekujte
Ubytování v romantických domečcích s výhledem na espigueiros seženete za zhruba 25 euro na hlavu třeba tady v Lindoso nebo tady v Soajo.
Něco jako Černobyl
A když vám zbyde ještě trocha času, nemáte náladu na další trek národním parkem a jste fanouškem opuštěných měst v netradiční přírodní scenérii, zajeďte si ještě kousek na jih, kde se kdysi nacházela vesnice Vilarinho das Fumas. Zanikla v roce 1972 v důsledku stavby a následného naplnění přehrady nesoucí totéž jméno. Tři stovky lidí si odšroubovaly, co se dalo (někteří z nich sundali i střešní tašky a nechali opravdu jenom holé zdi) a za vyplacené odškodné se přestěhovali do okolních vesnic a měst. Jestli chcete pozůstatky domů vidět, musíte přijet na konci léta nebo během podzimu, kdy je hladina vody dostatečně nízko, a dají se v nií spatřit základy zdí.
Turistické webovky celé oblasti hýr a další portugalská výstřední stavba, kterou najdete v této oblasti, je v našem dalším článku tady.
