Kulturní šok

Proč čeští turisté neumí chodit po neznačených cestách?

Manifest anarchoturismu

Vyrazíte na víkend do přírody a připadáte si jako na pěší dálnici. Proč většina lidí nikdy neuhne do lesa? Češi mají jeden z nejlepších systémů turistického značení. Bohužel stejně jako kvalitní dabing v nás zabíjí výuku cizích jazyků, špičkový servis Klubu českých turistů zabíjí tu dobrodružnou část v nás.

Máme snad tu stádnost někde v DNA?

Před pár dny jsem dělal rozhovor s hlavní cukrářkou Antonínova pekařství Světlanou Patrusovou, která je původem z Ukrajiny. A kromě toho, že jsem se dozvěděl, proč cukroví měkne a pečivo tvrdne, mi vyprávěla i o tom, jaký je rozdíl mezi naší a ukrajinskou kulturou. Na Ukrajině nepečou žádné prťavosti jako my, ale celé plechy krémových řezů. Ukrajinci jsou živelnější než my: „Do druhého dne se to krájí a jí. Nic takového jako pečení takhle do foroty týden nebo měsíc dopředu tam není. My to pečeme a současně se hned těšíme, že to musíme sníst“

Zajímavé je ale především to, že se nedodržuje to, co tady, že všechno musí být stejné. Že vanilkový rohlíček je základ toho svátku. V rodné zemi Světlany je to tak, že každý si vyrábí to, co má rád, a oceňuje se především originalita. „Když nemám to, co všichni, tak já jsem ta super!“

image
Světlana: „Chleba je založený na droždí, a to kyne. Když nakyne, má pěnovou strukturu. Ale časem ten vzduch uvnitř začne tu surovinu vysušovat, a ta začíná schnout. Kdežto u cukroví žádné droždí není, a tedy ani žádný vzduch. A jak to, že perníčky naopak měknou? Ty totiž nejsou vzduchové. Oni trochu nabydou, ale to díky sodě. Ale ta soda neudělá póry jako droždí. Udělá úplně jinou strukturu. Takže když perníček leží a má v sobě med, vznikne struktura, která měkne. Tahle struktura naopak nasává vzduch a uvnitř začne vlhnout, a tím měknout.“ Foto: JS pro Albi.cz

Takže Vánoce na Ukrajině nejsou tak stádní jako u nás?

Světlana říká: „Tím, jak hodně cestujeme a migrujeme, tak když si někdo odněkud přiveze nebo se naučí nějakou novinku, všichni to obdivují.“

A co ty turistické značky?

Když jdete na trek v Rumunsku nebo v Albánii, musíte hledat červený flek na kameni jednou za hóóódně dlouhou dobu. Mají víc přírody, takže jim ani nic jiného nezbývá. Ale ve výsledku nás naše akurátnost ubíjí. Stejně jako ochranitelské overprotektorské matky ve svém dítěti ubíjejí odvahu, samostatnost, sebevědomí a další vlastnosti důležité k přežití, tak podobně v nás to samé ubíjí i stát (a v tomto případě Klub českých turistů :-). V zájmu konání dobra dláždí cestu do pekel.

Tady je to OK. Tenhle strom stejně podříznou (to je ten flek označený sprejem). Foto: JS
Tady je to OK. Tenhle strom stejně podříznou (to je ten flek označený sprejem). Foto: JS

Ale co když se ztratím?

Naše krajina je extrémně přátelská. Takže no a co, že se ztratíte? Nemáme téměř žádné nepřekročitelné skály a především žádné ploty soukromých pozemků. Cestu si vždy najdete nebo se doptáte. A když vyrazíte systémem „azimut“, tedy přímo za nosem, kilometr prodírání se zarostlými remízky a obcházení rybníků a křoví vydá dobrodružství za týden chůze po asfaltce. 

Ale není to jinde ve světě ještě horší?

Ano. Nejsme ještě úplně na konci spektra. Asiaté (jihovýchodní a východní) berou úplně automaticky jako turistickou cestu to, když se jde po magistrále s dalšími tisíci lidmi a po cestě vám cpou do rukou zboží prodavači číhající okolo. To je ideál „Klubu asijských turistů“. Jiná povaha i hustota zalidnění.

Ale já už neumím číst v mapě

Ano, civilizace se proměnila. Stejně jako já, profesionál, který se živí psaním, už jsem zapomněl, jak se píše na papír rukou, a sotva se na poště zvládnu podepsat, lidé už neumí číst z mapy. Proč taky, když jim směr řekne navigace nebo pošeptá Siri/Alexa/Cortana? Jenže je to stejně neškodné jako když si řeknete, že nevadí, že neumíte číst. Že vám stačí, když se místo knížky kouknete na film. To je ale už něčí interpretace (nebo chcete-li manipulace). Film je taky forma algoritmu, způsobu myšlení/nahlížení na skutečnost.

V tomto nás opět (děsivě) předběhli Asiaté. Jejich orientace v mapě je úplně zoufalá. V Číně, civilizaci, která vynalezla papír, když někoho požádáte, ať vám na mapě ukáže místo, kde zrovna jste, kouká na vás jako na blázna. Většinou bezradně točí mapou a netuší, jak se to používá. Úsměv je pak to jediné, čím si může zachránit tvář.

Tudy všude můžete chodit. Přerušovaná čára znamená lesní cestu. Zkuste na ni někdy přejít. Může to být průsek v lese nebo i lesnická asfaltka. A když už se jednou rozhodnete sejít z cesty, další level je určit si nějaký bod (třeba rozhlednu) a jít tím směrem stále za nosem. Čeká vás jediná jistota: dobrodružství.
Tudy všude můžete chodit. Přerušovaná čára znamená lesní cestu. Zkuste na ni někdy přejít. Může to být průsek v lese nebo i lesnická asfaltka. A když už se jednou rozhodnete sejít z cesty, další level je určit si nějaký bod (třeba rozhlednu) a jít tím směrem stále za nosem. Čeká vás jediná jistota: dobrodružství.

Ale tak o nic nejde, poradí mi AI

Umělá inteligence a technologie mohou opravdu lehce zaskočit a poradit často mnohem lépe než nejzkušenější průvodce. Jenže pokud se neumíme zorientovat v mapě sami, obíráme se o svobodu vlastního rozhodnutí. Leháme si do pohodlného náručí všehoschopných strojů a algoritmů, nad kterými nemáme kontrolu. Je na každém z nás, jestli budeme ovce.

image
Neturistická cesta. To je ta přerušovaná čára v mapě. Není se čeho bát. Foto: JS

Chvála anarchoturismu

Vlastně se to celé prolíná s myšlenkou anarchokapitalistických utopistických vizionářů, kteří volají po svobodě v nás. Když to převedete do cestování, mohlo by to znít nějak takhle: Nechovejte se stádně a využívejte turistické značky kreativně. Já, když plánuji výlet a vidím na mapě oblast s vyšší hustotou turistických značek, předpokládám, že to tam bude hezké, takže tam vyrazím. Neváhám ale kdykoli sejít ze značené cesty a napálit to do lesa jen tak. Můžeme tomu říkat třeba anarchoturismus. Hlavní je ale poznávat nové věci a učit se. Jen tak můžeme dát svému životu smysl. Na cestě s davem ještě nikdy nic nového nevzniklo.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Jan Strmiska

V Indii si koupil motorku Royal Enfield 500. Než ho o ni okradli, projel pět indických států. Přešel sám pěšky íránské hory, miluje Karpaty, oceán, jihovýchodní Asii i cesty za surfařskými spoty kamkoli. Roky testoval holky a měl na starosti módu v Maximu, šéfoval časopisu T3 (Tomorrow's Technology Today) a vyvinul elektronickou hudební pilulku Audiopill

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK