Proč merino nekouše? Všechno o funkčním prádle
Tipy a triky Zdraví

Proč merino nekouše? Všechno o funkčním prádle

Tisíce generací ovcí se nemohou mýlit

Asi před 200 000 lety začali předchůdci člověka používat oheň. Podobnou revolucí byl pro cestovatele, trekkery, bikery, lyžaře a další venkomily nástup funkčního prádla. Přeháníme, ale jen trochu. Neprošvihli jste náhodou něco? 

Pokud se nehýbeme, v rámci tzv. bazálního metabolismu naše tělo vyzařuje asi stejné množství tepelné energie jako 100W žárovka. Při sprintu jsme sice schopni podat tepelný výkon až 1200 W (asi dvanáctkrát víc), ale jakmile se zastavíme, začneme teplo ztrácet. Pokud tedy není teplota okolí aspoň 37 °C, nejsme oblečení nebo neležíme pod peřinou. Odborně se tomu říká tepelná bilance. Ideálem je, aby byla tepelná bilance nulová (neprochladneme ani se nepřehřejeme).

Dá se to teď v zimě vrstvit?

Samozřejmě. Některá funkční trika a spodky díky hustým smyčkám příze obsahují víc vzduchu, který hřeje. Proto se někdy mluví i o „termoprádle“. Tenhle typ silnějšího funkčního prádla můžete oblékat taky buď přímo na tělo, nebo jako druhou zateplovací vrstvu přes tenkou základní vrstvu, tvořenou slabším funkčním prádlem. Pokud je silný mráz, je takové vrstvení ideálním postupem. 

image
Snad v tom nevidíte nic sprostého 🙂 Farmář ukazuje kvalitu merino vlny přímo na ovci. V tomto článku ilustrujeme jen výrobky merino. Protože kdo by se chtěl koukat na ropné vrty. Foto: Profimedia, Alamy

Z čeho si můžu vybrat?

Funkční prádlo se vyrábí buď z umělých vláken (syntetika), nebo z přírodní merino vlny. Každý z těchto dvou materiálů má svoje výhody i nevýhody, ale v součtu dnes syntetiku poráží merino vlna. Základem správného výběru je rozmyslet si, na jaké aktivity a při jakých teplotách budete funkční prádlo používat. Nestačí prostě jen přijít do obchodu a říct: „Chtěl bych něco, v čem se nebudu potit.“

Řádově to všechno samozřejmě stojí víc než běžné bavlněné prádlo. Ale dnes můžete koupit i low-cost verze od firem jako H&M, New Yorker, Lidl nebo to samozřejmě mají i jako pracovní oblečení v hobbymarketech.

Nejsou to jen rozřezané petky?

Někdy v roce 1992 jsem se poprvé doslechl o funkčním triku české firmy Moira (tehdy ještě pod názvem Alea Lupuli). Když jsem si ho vzal na vandr, jak jsme tehdy říkali trekům, okamžitě jsem si uvědomil, že je to oproti bavlně vyšší level. Když jsem s těžkým batohem vylezl prudký kopec, i v tom zázračném novém tričku jsem se samozřejmě zpotil jako myš, ale za pár minut jsem byl zase v suchu. Ani zpocené funkční triko navíc na rozdíl od bavlny nestudilo. 

Firma Moira tohle dokázala díky polypropylenu – syntetickému materiálu, ze kterého vyrobila vlákno s průřezem ve tvaru pěticípé hvězdy (později si ho nechala patentovat pod názvem Moira TG 900). Oproti klasickému vláknu s kulovitým průřezem má mnohem větší povrch, a v mezerách mezi cípy hvězdy pot navíc díky kapilárním silám proudí od těla. Banální středoškolská fyzika (prohlédnout si to můžete tady), která nás jako uživatele nemusí zajímat. Ovšem propastný rozdíl.

Ovce fyziku nestudují, takže teorii musíme přežvýkat za ně.
Ovce fyziku nestudují, takže teorii musíme přežvýkat za ně.

Nevýhody syntetiky

Funkční syntetické prádlo dnes šije kdekdo a používá k tomu i jiné umělé materiály, než je polypropylen (třeba polyester nebo polyamid). Desítky výrobců je prodávají pod nejrůznějšími názvy a překřikují se, že právě jejich Coolmax, Power Dry, Thermocool, Polartec Delta, Thermolite, Capilene a další funkční tkaniny jsou zaručeně nejlepší.

Umělé vlákno je bez debat velmi trvanlivé – syntetické funkční prádlo je k neroztrhání, ale má nejméně dvě nevýhody. Zaprvé se vyrábí z ropy, což je neobnovitelný materiál. Pokud myslíte na přírodu, může vám vadit pocit, že kvůli tomu vašemu skvělému tričku jde svět do kopru. A zadruhé propocená syntetika začne rychle smrdět úplně stejně jako bavlna. Lidský pot je sice sám o sobě takřka bez zápachu, ale umělé vlákno je živnou půdou bakterií, které pot přetvářejí v koktejl páchnoucích látek. Výrobci se tomu snaží bránit nejrůznějšími antibakteriálními přísadami, třeba ionty stříbra, ovšem výsledky jsou sporné.

Merino je příroda

Vlna je učebnicovým příkladem nového využití tisíce let známého materiálu. Klasické vlněné svetry nosili nejen polárníci, ale třeba i speciální jednotky britských commandos. A jistě i vy – vzpomeňte si na nepříjemně kousavý svetr, který vám v dětství upletla babička. Jenže merino je něco úplně jiného. Tajemství spočívá v jemnosti vlákna. Srst běžných ovcí má průměr 30–50 mikronů. Při kontaktu s lidskou pokožkou se do ní zapíchne – kouše. Pokud je ale vlákno tenčí než 28 mikronů, při kontaktu s pokožkou se ohne – nekouše. Merino má průměr jen asi 12–25 mikronů, tedy pod úrovní kousavosti. „Vyrobit“ ho ale dokáže jen zvláštní plemeno původně španělských vysokohorských ovcí, které se dnes chovají třeba i na Novém Zélandu a ve Skandinávii.

image
Největší socha ovce na světě je v australském Golburnu. Vysoká 15,2 metru a váží 97 tun. Foto: Profimedia, Alamy
Oslavná báseň na merino

Z merino vlny stačí jen utkat 100% přírodní úplet. Pot odvádí stejně dobře jako syntetika, ale navíc má řadu unikátních vlastností:

1. Merino výborně hřeje. Povrch vlákna totiž není rovný, ale šupinkovitý, takže se v něm udrží hodně vzduchu. Tady je srovnání syntetického vlákna, merino vlny a standardní vlny:

2. Merino hřeje, i když je mokré – právě proto vám ani v propoceném triku nebude zima. Na základě běžných fyzikálních zákonů dokonce vlna po namočení teplo sama generuje, což ukazují třeba v muzeu firmy Devold v norském Alesundu. Když sondu obalenou vlnou ponoříte do vody, připojený teploměr ukáže nárůst až o 10 stupňů.

3. Merino vytváří a aktivně udržuje vlastní mikroklima a optimální tepelný komfort, díky čemuž vám ve vlněném triku v létě nebude horko. Při tělesné aktivitě totiž vlna až třetinu potu pohltí, zatímco v klidu zase vlhkost uvolňuje. Syntetika tohle tak dobře neumí. Nedivme se, ovce by bez toho v náročných horských podmínkách nepřežily. Teplo nejen vytvářejí, ale taky se ho v případě potřeby zbavují, na pastvě musejí vydržet i ve větru a dešti… Evoluce jim proto vymyslela ochranu, s jejímiž vlastnostmi se žádný umělý materiál nemůže měřit

4. Merino nezapáchá ani po mnohadenním nošení. Na rozdíl od syntetiky totiž nenabízí živnou půdu mikroorganismům rozkládajícím pot, protože obsahuje lanolin, přírodní látku s antibakteriálními účinky. „Na přechodu Bajkalu v roce 2010 jsem v jedné spodní vrstvě merina od Devoldu musel vydržet přesně 24 dnů a šest hodin,“ vzpomíná český polárník Václav Sůra. „A opravdu nesmrděla. Na arktických expedicích se nedá prát, protože vodu můžete získat jen rozpuštěním ledu. To stojí benzin, který musíme táhnout na saních. Do zapáchajícího syntetického prádla bych už po třech dnech lezl se sebezapřením, ale vlna to zvládá skvěle.“

5. Merino nehoří. Na rozdíl od syntetiky tedy ve vlněném triku můžete posedět u táboráku, aniž byste se museli tolik bát děr.

image
Stříhání ovcí ve Valdésu v Patagonii, Argentině. Proláklina Laguna de Carbón je 40 metrů pod hladinou oceánu. Foto: Profimedia, Robert Harding

„Tisíce generací ovcí se nemohou mýlit,“ shrnul norský polárník Aleksander Gamme, který jako první na světě došel sám z pobřeží Antarktidy na jižní pól a zpátky. Měl přitom na sobě 87 dnů vlněné prádlo Devold. 

Znamená to tedy, že máme syntetiku zahodit a přesedlat jen na vlnu? Tak jednoznačné to není. Syntetické funkční prádlo je odolnější proti mechanickému opotřebení a neškrábe ani uživatele s velmi citlivou kůží. Syntetické funkční prádlo je taky levnější než prádlo z merina. Za kvalitu si musíte připlatit, ale ve skutečně extrémních podmínkách na ní může záviset vaše zdraví a život. Ze všech těchto důvodů je dobře, že ani jedna z obou alternativ na trhu nepřevládla. Pohodlně koexistují, takže si je můžete vyzkoušet a rozhodnout se sami.

Nejde to nakombinovat?

Z merina vyrábí kdekdo a výrobci se pokoušejí dosáhnout hybridních výhod. Jako příklad jen to, co nabízí norský Devold (v jejich vlněném oblečení vyplul v roce 1893 Nansen na severní pól a v roce 1911 se do Devoldu oblečený Amundsen vydal na jižní pól).

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Zatím posledním stupněm evoluce jejich vlněných trik je Devold Tuvegga, kombinující tři druhy různých úpletů, různě uspořádaných na obou stranách trika. V závislosti na pohybové aktivitě si vyberete, co od oboustranného trika chcete.

Devold Tuvegga koupíte za 2500 Kč. Stylové modely má i Icebreaker, který tuhle funkční módní "vlnu" odstartoval. A na levnější merino oblečení můžeme doporučit i český Sensor. Jen se radši nekoukejte na jejich stránky. Je trochu znát, že jsou to balíci :-).
Devold Tuvegga koupíte za 2500 Kč. Stylové modely má zase Icebreaker, který tuhle funkční vlnu objevil i jako módní brand. A na levnější merino oblečení můžeme doporučit i český Sensor. Jen se radši nekoukejte na jejich stránky. Je znát, že jsou to balíci :-).

Je velká zima a vy jen někde postáváte nebo třeba sjezdujete, takže se málo potíte? Triko obléknete rubovou stranou, která díky vzduchovým kapsám víc hřeje. Nebo se naopak hodně hýbete (třeba na běžkách), a tedy i hodně potíte? Triko si obléknete lícovou stranou, která díky hladké tkanině lépe odvádí vlhkost. Za tuhle „vychytávku“dostalo triko Devold Tuvegga cenu na veletrhu outdoorového oblečení ISPO 2018 Mnichov.

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK