Holanďani nemají kopce. Mají mosty..
Nizozemci to s vodními stavbami umí, a tak nejspíš proto mají i první most na světě, který je vytištěný na 3D tiskárně. V městečku Gemert je vzhledově docela obyčejná betonová lávka přes kanál Peelse Loop, jenže hluboko uvnitř konstrukce je to úplně jinak.
Jde o 800 vrstev předpjatého betonu. Tiskli to úplně stejně, jako když se na své domácí 3D tiskárničce pokoušíte vytisknout součástky pro pistoli Liberator. Jen místo plastu použijete beton. V případě mostu to má obrovskou výhodu ve výrazné úspoře materiálu, a navíc nepotřebujete ani bednění. Nosnost mostu je 2,2 tuny, což je na pěšo-cyklistickou stavbu tak akorát. Výzkumníci už ale připravují výrazně větší projekt.
A tady je video z betonové tiskárny:
Nemají něco většího v Nizozemí už teď?
Jestli se vám nechce čekat u 3D tiskárny a zajímáte se o filozofii týkající se přímé úměrnosti velikosti mostů a penisů, máme tu něco i pro vás. Nizozemci postavili taky jednu z největších pohyblivých staveb na světě. Maeslantkering je pohyblivá bariéra chránící přístavní město Rotterdam před vlnobitím v případě bouřek.
Obrovský stroj se skládá ze dvou ramen připevněných na obou březích. Ta doplavou doprostřed kanálu a potom se ponoří. To, co dělá Maeslantkering opravdu zajímavým, jsou ale gigantické rozměry celého stroje. Každé rameno je dlouhé 240 metrů (výška Petřínské rozhledny je 64 metrů) a s pevninou je spojeno největšími kulovými čepy na světě. Každý má průměr 9 metrů. Fenomenální!
Tak co je to konečně za místo?
To není most a a dokonce ani bariéra. A dokonce to vlevo není ani hladina moře. Tahle dálnice je v nizozemské provincii Flevoland. Když odzoomujete mapu, zjistíte, že modrá vodní hladina je vlastně spíš zelená pevnina. Je to mokřad oddělující umělou pevninu neboli polder od skutečného moře.
Jestli si tam chcete zajet, tady je to přesně na mapě. Dálnice A6 mezi hlavním městem provincie Lelystad a Emmeloordem.
To nechápu
Ano, je to složitější než lego. Tak jinak: Celá tahle oblast je pod hladinou moře. Sýrožrouti tam postavili hráze, oblast vysušili, a tím vznikly takzvané poldery, jako je právě Flevoland (kde žije 400 tisíc lidí). Jenže když se moři jen tak zabaví půda a oblast se vysuší, naprosto se změní hladiny podzemní vody, půda vyschne a je úrodná asi jako beton.
Takže přesto, že to původně nebylo v plánu, stavitelé museli nechat uvnitř své těžce vydobyté krajiny zmíněné mokřady, nebo chcete-li sladkovodní jezero. Jmenuje se to Markermeer. A protože je to žabinec ve vnitrozemí, není problém postavit těsně vedle břehu dálnici a nasázet větrníky. Obří zábrany proti návalům vody tady netřeba.
