Kulturní šok Balkán

Rumunské Machu Picchu

  • Instagram index
    4
  • Party faktor
    1
  • Dostupnost
    8

Nemáte peníze nebo čas na výpravu za ruinami inckého města v peruánských Andách? Jen pár hodin jízdy z Česka na východ leží jejich více než důstojná alternativa. Sarmizegetusa.

Náš tip na zadumaný podzimní trek do hor, kam na rozdíl třeba od Tater nebo Alp zavítá jen málokdo.

image
Můžete to dát i na kole. Foto: Mircea Mihai Toma. Flickr

I na Rumunsko je to konec světa

V rumunském pohoří Sureanu stávala před dvěma tisíci lety tajemná dácká Sarmizegetusa. Slovo „tajemná“ je nadužíváním v cestovatelských článcích zprofanováno až do naprosté kýčovitosti, ale v tomhle případě sedí. Sarmizegetusa prosperovala ve stejné době, kdy na území dnešního Česka vzkvétala keltská kultura. Z rozlehlého centra dávné říše dnes zůstaly jen trosky a geny jeho poražených obyvatel se rozpustily v dnešních Rumunech.
Všechny tyhle legendy se vydáváme hledat z vesničky Gradistea de Munte. Na zdejším idylickém hřbitůvku odpočívají generace horalů, pro které kdysi cesta do nejbližšího města znamenala dvoudenní výlet. Platí to dodnes. Z posledního obydleného místa pod horami sem totiž vede jen dvacetikilometrová rozbahněná cesta, po které stěží projede auto. Sevřené horské údolí se odtud pak klikatí další desítky kilometrů vzhůru. Prostě konec světa.
Co kdysi přinutilo kmeny Dáků založit centrum své prosperující říše v tak odlehlém a nepřístupném místě? Hlavní města dávných světových civilizací přece většinou ležela v úrodných říčních nivách nebo na křižovatkách důležitých obchodních cest. Čeho se Dákové tolik báli, že svou Sarmizegetusu schovali vysoko do hor?

https://www.axa-assistance.cz/cestovni-pojisteni/?externalpartner=10000430

Nechceme zmasakrovat Římany

Od hlavní cesty v údolí vede k rozvalinám Sarmizegetusy úzká pěšina, stoupající hustým bukovým lesem. Kdysi tudy ale putovaly karavany se zbožím z celé starověké Evropy. Po sjednocení dáckých kmenů v 2. století před Kristem začala na území dnešního Rumunska vznikat mocná „barbarská“ říše, která se brzy dostala do sporu s Římany. Výbojný král Burebista, současník Julia Caesara, si podrobil všechna římská města na černomořském pobřeží. Bylo jen otázkou času, než dojde k rozhodujícímu střetu obou tehdejších velmocí.

Není nad příjemnou dekadenci. Foto: Horia Calborean, Flickr

Postavíme pevnost v horách a naučíme se kung-fu

Své hlavní město proto Dákové budovali jako obrannou baštu. Ukryli ji do nepřístupného údolí, jehož ústí hlídal řetěz pevností. I proto bývá Sarmizegetusa označována za „rumunské Machu Picchu.“ Město, rozkládající se na ploše více než 30 000 metrů čtverečních, stávalo na umělých terasách ve výšce 1200 metrů nad mořem. Horší místo pro metropoli si nelze představit. V zimě tu bývá přes metr sněhu a teploměr klesá dvacet stupňů pod nulu. Zemědělská půda je až daleko pod horami, takže potraviny sem Dákové museli dovážet. Přesto tu trvale žily tisíce lidí. Každý den se báli, kdy se dole v údolí objeví přilby římských vojáků… Možná se opravdu měli ještě naučit to kung-fu.

Římská korporace zdrtí všechno

Sarmizegetusu se ale Římanům podařilo dobít až po dvou vyčerpávajících vojenských taženích. Výjevy z jejího pádu, k němuž došlo roku 106 po Kristu, dnes zdobí proslulý Trajánův sloup v Římě. Dácký král Decebal (následovník Burebisty) uprchl do hor, kde spáchal sebevraždu, aby nepadl do zajetí. Prý nalehnul na meč. Lidé pak Sarmizegetusu opustili a její trosky pohltila příroda.

I Trump by záviděl jejich hraniční zeď

Zbytky více než dva tisíce let starého opevnění se v lesích pohoří Sureanu zachovaly dodnes. Řady kamenných bloků archeologové označují termínem „murus dacicus“, dácká zeď. Uvnitř opevněné metropole nacházíme zbytky mohutných chrámů, zasvěcených dáckým bohům Zamolxisovi, Gebeleizisovi a Benaisovi. S hlavní městskou branou je spojuje dva tisíce let stará cesta, dokonale vydlážděná obrovskými kamennými deskami. Na úbočí pustého kopce působí poněkud bizarně – nejbližší zpevněná silnice totiž dnes končí třicet kilometrů odtud.

image
Podle některých pramenů se Římanům Sarmizegetusu povedlo dobít taky proto, že místu omezili přívod vody. Foto: Ivan Brezina

Kam zmizeli Dákové?

Dědictví poraženého „barbarského“ národa se propojilo s římským. Římané, kteří po rozvrácení Sarmizegetusy založili kolonii Dacia, se sice už v roce 271 pod tlakem Gótů administrativně stáhli, ale geneticky a kulturně tu zůstali dodnes. Dnešní Rumuni vám budou v hospodě hrdě vyprávět, že je v nich smíšena jak krev (geny), tak i historie, kultura a řeč Dáků a Římanů. Mají pravdu, nejen pokud jde o název jejich země (Romania významově odkazuje na Řím), ale i pokud jde o jazyk. Rumunština je totiž lidová latina (ovšem v průběhu staletí modifikovaná) s příměsí dáckých a slovanských výrazů, velmi podobná italštině, francouzštině i španělštině. Všem těmto jazykům Rumuni rozumějí stejně, jako my celkem dobře rozumíme slovanské polštině, ruštině nebo chorvatštině.
Řetězec dáckých pevností byl v roce 1999 zapsán do seznamu UNESCO. Kromě Sarmizegetusy jsou to ještě horské citadely Costešti-Cetatuie, Costešti–Blidaru, Capalna, Banita a Piatra Rosie. Všechny je najdete v horách nedaleko sebe – pro případ, že by vám snad Sarmizegetusa nestačila.

Dákové byli původní obyvatelé Karpat, kteří po dobytí Římany (roku 106) zmizeli stejně důkladně jako naši Keltové. My máme ale podezření, že posloužili za vzor autorům nejdéle vysílaného sci-fi seriálu všech dob a perly BBC Doctor Who (Pán času). Jedni z hlavních záporáků jsou geneticky upravená mimozemská rasa Dáleků. Něco jako zmutované chobotnice ve speciálním hi-tech krunýři. Vidíte tu jasnou souvislost s Rumunskem? Foto: BBC

Trekujte a množte se

Když už jste uprostřed hor, vydejte se ze Sarmizegetusy na několikadenní trek pohořím Sureanu. Největší výhodou je, že tu můžete tábořit, kdekoli vás napadne. Hor je totiž v Rumunsku tolik, že nikoho ani nenapadne poslat sem nějaké strážce přírody s pokutovými bločky. Vrcholová cesta nás vede stále k východu. Pokud omylem nesejdeme do některého z bočních údolí, nedá se tu zabloudit. Stačí jen sledovat cestu, kterou tu přes léto vyjezdily koňské povozy rumunských bačů.
1660 metrů vysoký vrchol Godeanu označuje malá kamenná mohyla. Daleko na východě jsou odtud vidět skoro dvoutisícové vrcholky hlavního hřebenu Retezatu. Strmé stráně na svazích Sureanu ukrývají louky alpínského stupně. Přežívají tu chladnomilné rostliny, které dole v údolí nenajdete.

Je to tu fakt pustina

Při přechodu Sureanu se člověk musí spolehnout jen sám na sebe. Na celé zhruba čtyřicet kilometrů dlouhé hřebenovce nenajdete žádnou chatu. Jídlo a stan si proto musíte odnést na zádech a při orientaci se řídit jen nepříliš dobře udržovaným značením. Miloslav Nevrlý kdysi o Sureanu napsal slova, která platí beze změny i dnes: „Opuštěné, vylidněné hory – lidského poutníka jsme tři dny nepotkali. Pláně a trávy zde dosahují opuštěnosti vnitřního Mongolska. Pohled, který dojímá: hory na všechny strany světa, hory kolem dokola.“
V sedle pod 1790 metrů vysokou horou Batrina se tyčí kříže s pravoslavnými ikonami. Kdo tu uprostřed nekonečných travnatých plání zemřel? Nebo mají ikony prostě jen přinášet poutníkům štěstí? Hory mají svá tajemství. Možná právě někde tady kdysi spáchal sebevraždu dácký král na útěku před Římany.
Od vrcholu Batrina se naše cesta stáčí k jihu, směrem k hornickému městu Petrosani. Zpátky do civilizace je to ale z hřebene Sureanu ještě nejméně dva dny chůze.

image
Rumunské hory nemají limity na dobrodružství. Foto: Ivan Brezina

Praktické informace

GPS souřadnice Sarmizegetusy jsou 45.6213203N, 23.3081928E. Logisticky ideálním bodem pro její návštěvu je rumunské město Deva, kam kromě rychlíků z Budapešti jezdí i přímé autobusy z Prahy (Eurolines, Flixbus). Z Devy pak lokálním vlakem nebo autobusem popojeďte do pětadvacet kilometrů vzdáleného Sebeše, kde si k návštěvě dáckých pevností můžete najmout taxík (levnější než v Česku). Anebo si prostě něco stopněte, což je v Rumunsku hračka. Nám kilometry jednotvárného pěšího putování ušetřil ochotný řidič dřevařského náklaďáku. Stačilo jen udržet se na divoce se kymácející korbě. Přímo v horách se dá přespat třeba v penzionu Dacica (www.pensiunea.dacica.ro), nad kterým se tyčí hora s dáckou pevností Piatra Rosie.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK