Češi žijící v cizině Interview Kolumbie

Seismolog pracující v Kolumbii. Proč jsou Hispánci tak super? (I.)

Seismolog Jakub Schinkmann o ropě, bazuku, čokoládě i kolumbijských bouchačkách. 1. díl našeho čtyřdílného seriálu.

Odkud jsi teď přijel?

Byl jsem v Kolumbii, v Bogotě jsem domlouval obchod s místníma ropnejma společnostma.

Kupuješ tam plantáže?

Prodávám vědu. Geofyziku, konkrétně seismiku. Během těžby ropy a plynu často vznikají mikrootřesy. Velké těžařské společnosti do země tlačí totiž hodně vody. To, co vytěží, je někde třeba i z 90 % voda a zbytek ropa. A tu špinavou vodu nemůžou lít někam do řeky, tak ji natlačí zase zpátky do země do toho ložiska. A tím pravděpodobně způsobují ty otřesy.

Každou neděli v Bogotě zavřou hlavní silnici a je tam 100 kilometrů, kam nesmí auta a autobusy a jezdí tam cyklisti. Cyklojízda každou neděli. Protože na kole je to tam jinak docela sebevražda a tohle je jedna z mála příležitostí aby lidé sportovali.

Co je nejlepší na Kolumbii?

Hispánci jsou bezvadný lidi na komunikaci. Jednání s nima je vždy přímý a příjemný. Stejně jako v osobním životě jsou takoví i v práci. Nemáš pocit, že by na tebe ten člověk něco hrál. Řekne ti věci takový, jaký jsou. A taky si ze sebe dokáže udělat legraci. Je to příjemný.

Ta samá neděle jako ti cyklisté nahoře. Lidé v parcích. Někdo předtancovává a mladý–starý jedou sambu. A jak vidíš, rádi se taky fotí.

Čím to je, že jsou tak otevření?

Já tomu říkám hispánská mentalita. Trochu víc sluníčka a víc pohody, možná nějaká siestička.

Jak je v Kolumbii bezpečno?

Vždycky když tam přijedeš, tak ti všichni řeknou, že se situace ohromně zlepšila (smích)! Řekne ti to taxikář, řeknou ti to na recepci v hotelu a řeknou ti to úplně všichni v těch firmách. Řeknou ti: „Všechno je to teď mnohem lepší. Nemáte se v podstatě čeho obávat. AŽ NA…“ A teď následují takový ty doporučení: „Ven moc sami v noci nechoďte, taxíky si na ulici radši neberte, aby vás neodvezly, kam nechcete…“ Když jsem tam byl před třemi lety, tak mě nenechali dojít z hotelu kilometr přes město do jinýho hotelu, kde byla konference, kde jsem měl přednášku. Nechtěli riskovat, že se mi jako turistovi něco stane. O turisty se totiž hodně bojí, jsou hodně opatrní a nechtějí, aby se jejich pověst pošramotila tím, že ti někdo ukradne peněženku.

Vytáhnul tam na tebe někdo bouchačku?

No… (váhavě), byl jsem u takovýho malýho přepadení (usmívá se) v hospodě. Přijel za mnou šéf firmy, pro kterou jsem pracoval, a šli jsme do krásný restaurace v severní Bogotě, která je hrozně čistá. Je to hrozně bohatá část města. Máš tam prodejny Porsche, Maserati… je to šílenej luxus ve srovnání s jihem, kde jsou favely a lidi místama bydlí pomalu na hromadách odpadků. Sever je snobskej.

No a my tam šli na zahrádku. Přijeli dva týpci na motorce, jeden slez a začal se tam hádat s nějakou ženskou, která byla hezky oblečená, měla na stole mobil, a když mu ho nechtěla dát, vytáhnul z kapsy docela velkej kvér a vystřelil do země. A v tu chvíli jsme se všichni lekli, všechno ztichlo. Nevěděl jsem, jestli střelil do ní, nebo co se děje. Byla to hodně nepříjemná situace a vzduch ztěžknul. On si pak od ní vzal, co potřeboval (haha), sednul na motorku a odjel. Takže restaurace výborná, ale stala se tam tahle věc. (Pzn redakce: odkaz na restauraci je tady a článek o přepadení tady. )

Ale asi to není úplně na denním pořádku, protože to pak bylo v nějakých místních zprávách. Měl jsem fakt smůlu, že v tom osmimilionovým městě jsme byli v restauraci, kam zrovna ten den vtrhli kluci s bouchačkou.

Bílý kostelíček údajně odděluje čtvrť, která už je nebezpečná, od čtvrti, kam jezdí spousta turistů, kde jsou hostely, zápaďáci a všude tam chodí policajti. Stalo se nám, že jsme večer stáli na náměstíčku a seběhlo se tam tak 40 policajtů a začalo náhodně šacovat lidi. Dějou se tam takovýhle divný akce. Ale k turistům jsou všichni včetně vojáků a policajtů vždycky hrozně uctivý. To velkej respekt.

Poznáš hranici čtvrtě, kde už jsi v nebezpečí?

Ta oblast, o který jsem teď mluvil, je víc na sever, víc luxusnější. Pak je ale centrum, kde jsou všude hostely, jezdí tam batůžkáři a všichni ti turisti, kteří chtějí chodit do barů a zakalit. Tam jsou jedno-, dvoupatrový koloniální domy a je to tam hodně líbivý, ale zároveň divočejší. Třeba Praha je uhlazená a uklizená. V Bogotě se to hodně míchá. Je to hodně živý město, je tam i hodně bezdomovců a na ulici máš pocit hroznýho ruchu a života. A zároveň je tam všude i strašně policajtů.

No a pak přejdeš několik ulic a najednou vidíš otrhaný lidi, bandičky, špínu a vidíš, že tam nemáš co dělat. Hodně lidí se živí tím, že sbírají odpadky, takže tam chodí spousta lidí, kteří mají kolem hlavy pytel plnej papíru nebo plechovek a jdou to někam vrátit. A taky tam hodně jedou v drogách, takže tam vidíš čichače, který mají lahvičku s toluenem nebo něčím u pusy a fakt s tím chodí po ulici.

Sobota večer jenom taxíky. Tahle ulice je plná klubů a do rána jede samba a rumba. A ještě jak jsou všude jednoduchá okna, máte opravdu dobrý kontakt s ulicí. Ale je tam i techno, elektro… Lidi mají ty internety, tak vědí, co se ve světě děje (smích).

To budeme mít na Praze 1 od Nového roku taky. Čichače s pytlíkama (smích). Není to jen zamaskovanej alkohol?

Existuje tam něco jako levnější koks, kterému se říká bazuko, což je odvozenina od slova bazura, jako odpad. A to je nějaký děsivý odpad z výroby kokainu smíchaný s popelem a nevím čím ještě. A na tom frčí tyhle chudší vrstvy. Na ulici pak dost vidíš vyjetý lidi, kteří třeba různě vykřikujou. Je to na nich poznat.

Náš hotel ve viktoriánském stylu. Je to ta lepší čtvrť, ale přitom nebyl drahý, asi 500 korun na noc za pěkný pokoj. Všude jsou elektrické ohradníky mezi domy proti zlodějům. V téhle čtvrti jsou všude i na rozích strážní budky často se střílnama a na dohled strážník. Přijede taxík a nejdřív ho zkontroluje ochranka z hotelu… jsou hodně obezřetní.
Místní Indiáni ustřihnou kus pneumatiky, na to něco našijou a na to vyšijou nápis Addidas, Nike… nebo co je napadne.
Nekonečné vlaky s uhlím. Tenhle nejspíš do Německa, nebo Holandska (kde se v elektrárnách mění na pohon do elektromobilů).

Je to pro ně levnější než alkohol?

Nevím. Já bych řek, že jo. Třeba koks tam stojí tři čtyři stovky za gram. To není drahý.

Není to drahý ani na jejich poměry?

Ostatní ceny v Bogotě jsou dost stejný jako v Praze. Když jdeš do hospody, fastfoodu nebo kamkoli. A i když jdeš do nějaký díry, jídelny asi jako u nás na stojáka, taky se tam najíš v přepočtu za 80–100 korun. Máš tam věci, který jsou strašně levný. Třeba džusy. Na každým rohu koupíš fresh, kterej stojí 15 korun a je výbornej. Levnější jsou i některý služby. Relativně levnější jsou hotely. Taxíky jsou výrazně levnější a autobusy jsou stejně drahý jako taxi (směje se). A je to město, který má 8 milionů lidí a nemá metro.

Cože, nemají metro? Má to nějaký důvod?

Vždycky tam přijde nový starosta, slíbí lidem metro a za to volební období se ty peníze nějak ztratí (smích). Korupce prostě něco stojí. Teď poslední starosta prohlásil, že nechce dělat z Bogoťanů krtky a že nemá rád města, kde lidé zalejzají pod zem. A že bude lepší, když se bude jezdit autobusy. Kříží se tam dvě hlavní trasy, které převážejí většinu města. Davy lidí se řítí těma obrovskejma dieselovejma autobusama. Šílenej smog.

Autobusy jsou v Bogotě jediný způsob hromadné dopravy. Podle toho vzduch vypadá.
Šachy a fotbal jsou jedny ze základních prvků kolumbijské streetové kultury.

Nerozfouká se to od hor?

Bogota leží ve výšce 2600 metrů a je obklopená kopcema sahajícíma místy až do výšky 3200 metrů nad mořem. Je to fakt vejška. Takže vyhlídky jsou nádherné. Ale zároveň je to město v dolíku, takže se tam ten smrad drží. Navíc všude jezdí ty obří americký káry a starý autobusy, takže to je šílený.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Další díly seriálu o Kolumbii na Slávanazdarvýletu.cz vyjdou během několika dní. Objednejte si náš newsletter nebo nás zalajkujte na FB, ať vám nic neunikne.

Jan Strmiska

V Indii si koupil motorku Royal Enfield 500. Než ho o ni okradli, projel pět indických států. Miluje Karpaty, oceán, jihovýchodní Asii i cesty za surfařskými spoty kamkoli. Roky testoval holky a měl na starosti módu v Maximu, šéfoval časopisu T3 (Tomorrow's Technology Today) a jeho nejnovější projekt je elektronická hudební pilulka Audiopill.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK