V divočině Íránu testujeme kamenný val proti vlkům a psům
Nedávno jsme psali o tom, jak se na Balkáně ubránit divokým psům. V článku Ivan Brezina poskytuje cenné rady, jak se bránit za chůze. Jenže co dělat, když musíte venku i spát?
Co dělat ve dne?
Já jsem při přechodu íránského pohoří Zagros taky narazil na spoustu divokých psů. Nejdřív několik připomínek k Ivanově technice: Důležité je hned na začátku prvního, co je na ráně, trefit kamenem na co největší vzdálenost, třeba 50 metrů. K tomu řvěte a mávejte holí. Jak se psi víc rozdivočí, nemůže je zahnat ani bača. Rady, jako sedněte si a dělejte hodného, mi přijdou jako naprosté sci-fi. Když vás obklíčí 8 psů, pěna u huby, cvakající zuby 10 cm od nohou… přejdou vás myšlenky na lásku.
Zásada je, že neházíte jen jejich směrem, ale chcete je trefit. A nejlépe alfu. Když sestřelíte alfa samce, na žádné klacky nejspíš nedojde. Ochráncům zvířat: tohle je kauza pro ochránce lidí. Psů je vždy přesila a útočí první, takže je to více než férový boj.
Takže co dělat v noci? Tady je náš video návod, jak si postavit vlčí bunkr. Pardon za zvuk:
Proč mám s sebou ve videu tak málo vybavení?
Jestli se divíte, proč jsem neměl karimatku, je to proto, že rád cestuji ultralight. Vždycky se najde něco, na čem se dá vyspat. Ale je pravda, že vzhledem ke komplikovanosti bych si ji do tak kamenitých a v noci studených hor příště vzal.
Opravdu je to tam tak drsné?
Je. My, co známe pejsky jen roztomile přihřáté na vodítku a s prášky proti depresi, si už tohle neumíme představit. Jako jeden z mnoha mě znervóznil bača s oslíkem, který mě nechtěl pustit dál, dokud mu neukážu pušku, nebo alespoň pistoli. Když jsem mu ukázal svoji legrační výzbroj – klacek a kamení –, jen kroutil hlavou a nakonec mávl rukou, ať si teda jdu. 🙂
A fakt pomůže postavit na sebe kamení?
Jistěže ta stavba není žádná jistota. Ale zvýšíte tím svoje šance na přežití, a to se počítá.
