Tipy a triky Slovensko

Svařené pivo nebo palačinky? Východní Slováci

  • Instagram index
    6
  • Party faktor
    1
  • Dostupnost
    10
Expresní verze našeho treku na supervýchodní Slovensko

Jistě, extrémní zážitky v horách nelákají každého. Trek trojmezím Slovensko-Polsko-Ukrajina ale můžete podniknout i komfortněji než my (viz. naší první část textu: Slowtravel. Nejvýchodnější východ Slovenska). Z Nové Sedlice (nejvýchodnější vesnice bývalé ČSSR) vyrazte jen s větrovkou, svačinou a kartáčkem na zuby. Když se vyškrábete na hřeben, projdete říčním údolím přírodní rezervaci Stužica, která je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zdejší majestátní prales, složený ze staletých buků a jedlí, je skutečným zážitkem.

Mohli tu klidně natáčet Pustinu.
Okraj tří států. V tu chvíli se snažíte vzpomenout na národnostní vtipy.

Asi po dvou hodinách se pak s převýšením skoro 600 metrů vyškrábete k žulovému pylonu, který nedaleko vrcholu Kremenec (1221 m) označuje styk hranic tří států. Cedule sice varují, že překračujete státní hranici, ale s schengenským prostorem padla administrativní omezení, která sem dřív turistům znesnadňovala přístup. Pohraničníky tu nepotkáte, a i kdyby, místo pasu stačí jen občanka.

Jdeme na palačinky

Po další hodině odtud sejdete k polské chatě pod Malou Rawkou (930 m, www.rawki.pl, GPS 49.1173811N, 22.5810700E). Uvnitř vás kromě postele čekají i vynikající palačinky s borůvkami (nalesniki), ovčí sýr, domácí uzená slanina a něco, co v Česku nenajdete – piwo grzane, tedy svařené pivo s kořením do svařáku, medem a sirupem nebo vaječným likérem. Ano, zní to šíleně, ale neohrnujte nos. Když jste vyklepaní studeným horským povětřím, je horské sladké pivo lepší než čaj!

Malá Rawka. Tady se i vyspíte.

Touláme se po vysokohorských loukách

Z chaty Rawka pak můžete pokračovat na poloniny Wetlinskou a Carynskou, případně do ještě vzdálenějších končin na poloninu Bukowskou s nejvyšším vrcholem polských Bieszczad – Tarnicou (1348 m). Poloniny jsou rozlehlé vysokohorské louky, pokrývající hřebeny nad horní hranicí lesa, která tu dosahuje výšky asi 1100–1150 metrů. Daly název i celé rozlehlé geografické podoblasti Karpat, pokrývající území všech tří sousedních států. A Poloniny se jmenuje i národní park na slovenské straně, vyhlášený v říjnu 1997.

V Polsku je pustoprázdno

Polské Bieszczady jsou jedním z nejopuštěnějších krajů Evropy. Po 2. světové válce byli totiž jejich obyvatelé násilně vysídleni až kamsi k Baltu, údajně za podporu banderovců. Zanikla tak etnická kultura Rusínů, Lemků a Bojků a na troskách asi osmdesáti pustých vesnic se vytvořila rozsáhlá horská oblast, kde dodnes skoro nikoho nepotkáte. Ale to už jsme na druhé straně hranice…

Autem objevit dřevěné kostely a vojenské hřbitovy

Ne každého ale baví chodit po kopcích. Slovenským východem můžete jezdit i autem a vůbec to neznamená, že byste zažili méně. Naopak – právě tenhle způsob dopravy vám během pár dnů umožní pestrou kombinaci mnoha rozdílných vjemů, pohledů a cílů, díky kterým se vám kraj zažere hluboko pod kůži.

Co třeba monotematický autovýlet za zdejšími unikátními dřevěnými kostely? Zvnějšku si na nich všimněte trojdílnosti, symbolizující Svatou Trojici (Otce, Syna a Ducha svatého). Mají vstupní část (takzvaný babinec), chrámovou část (hlavní loď) a oltářní část, což navíc symbolizuje i trojice věží, zvyšujících se směrem na západ. Nádhera!

Jako poděkování, že nás čtete, pro vás máme speciální slevu 50 % na cestovní pojištění od AXA Assistance. Klikněte na tento link a zadejte promokód: SLAVANAZDARVYLETU50

Sedmadvacet dřevěných kostelů je zapsáno v Seznamu národních kulturních památek (drevenechramy.sk). Většina pochází z 18. století, ale třeba dřevěný kostel v Hervantově byl postaven už někdy kolem roku 1500. Nádherné lidové stavby jsou uvnitř často zdobeny nástěnnými a stropními malbami a ikonami vycházejícími z byzantských vzorů. Kostely jsou převážně řeckokatolické, jen ten ve vesnici Ruský Potok (z roku 1740) je pravoslavný.

Originální dřevěné kostely jsou fascinující i pro ateisty.
Výhledy dramatičtější než v Blade Runnerovi.

K putování za kostely dobře ladí návštěvy vojenských hřbitovů ze zmíněné Velikonoční bitvy v Karpatech tady. Je to trochu morbidní, ale zároveň je to i neodmyslitelná součást historie východního Slovenska. Hřbitovy jsou roztroušeny skoro ve všech zdejších vesnicích. Třeba v Runině, která leží na úplném konci světa mezi lesy přímo pod hraničním hřebenem Bukovských vrchů. Podle sčítání tu žije jen 69 lidí, ale na vojenském hřbitově je pochováno 90 vojáků – skoro o polovinu víc než živých. Podobné válečné hřbitovy najdete třeba i v Uliči, Kolbasově a Topole.

Za králem popartu v azbuce

Veselejším rozměrem nejvýchodnějšího východu Slovenska jsou Medzilaborce, respektive zdejší muzeum amerického krále pop-artu Andyho Warhola (www.andywarhol.sk). Jeho rodiče kdysi odešli do USA z nedaleké vesničky Miková. Varcholovi byli etnickými Rusíny, jako ostatně většina obyvatel nejvýchodnějšího východu Slovenska. Dodnes si tu všimnete dvojjazyčných názvů vesnic a obchodů – slovensky a v azbuce.

Obrazy Andreje Varcholy (Andyho Warhola) zásadním způsobem ovlivnily světové umění. Po roce 1989 se symbolicky vrátily do Medzilaborců. Pokud jeho muzeum doplníte návštěvou neuvěřitelně krásného Bardejova se zachovanou dispozicí středověkého gotického náměstí, budete mít zážitek skoro kompletní. Tedy až po důkladném vymáčení těla v nedalekých termálních lázních Bardejov-Kúpele…

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat
PRAKTICKÉ INFORMACE (pro oba články)
 Kam vlastně pojedete?  Slovensko-polská hranice od Trojmezí nad Novou Sedlicou až k Medzilaborcům se často označuje za Bukovské vrchy (na polské straně Bieszczady). Na západě na ně navazují Nízké Beskydy, respektive jejich nejvýchodnější podoblast zvaná Laborecká vrchovina. Slovenská ves Osadné a polská samota Balnica jsou přesně těmi místy, která od sebe obě horské oblasti oddělují. Slovenská hranice mezi oběma pohořími leží na bezejmenné kótě asi dva kilometry západně od Balnice (GPS 49.1738456N, 22.1909214E) a na polské straně ji tvoří tok řeky Solinky. Takové geografické detaily by ale řešil jen naprostý hnidopich…

 Jak se tam dostat?  Osvědčeným autovlakem s lůžkovým vagonem. Večer auto naložíte v Praze a ráno se vyspalí a odpočatí probudíte v Košicích. Autem sjedete z vagonu a po kávě to do nejvýchodnější slovenské vesnice máte už jen asi hodinu a půl jízdy.

 Kde bydlet?  V Nové Sedlici v penzionu Kremenec, v Osadném v turistické ubytovně Borovka a v Bardejově v penzionu Hradby. Na polské straně můžete přespat na bývalém nádraží v penzionu Balnica a u nedaleké hájovny u říčky Solinka na říčce obdivovat bobří hráze (GPS 49.1693389N, 22.2410733E).

 Kde a co jíst a pít?  Klasické halušky s brynzou a špekem nebo zelňačku (kapustnicu) s klobásou. V Osadném se nezapomeňte stavit v hospodě. Jak ale tvrdí zdejší výčepní Boris Ocetník, borovičku si tu objednávají jen Češi (místní pijí vodku).

Ivan Brezina

Na desítkách výprav do asijských zemí prožil více než tři roky života. Je autorem legendárního cestovního průvodce Cesty na východ (o pozemní trase z Česka do Indie) a jako novinář se specializuje hlavně na cestování. Píše třeba pro přílohu Víkend MF Dnes, také pro Travel Digest, Koktejl nebo Elle. Pro cestovatelský pořad Objektiv České televize natáčí reportáže, kterých bylo až dosud odvysíláno více než osmdesát.

Itálie

Španělsko

Slovensko

USA

Maďarsko

Francie

Afrika

Dánsko

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK