Kulturní šok Japonsko

V Japonsku se jede na modrou!

  • Paličatost
    10
  • Bazpečnost
    2
  • Zmatek
    9
Až se někdy budete procházet japonskými ulicemi, možná se vám bude zdát, že zelená na semaforech není tak úplně zelená a má trochu namodralý nádech. Nejde o žádný optický klam.

Japonci se totiž rozhodli vzepřít zbytku světa a dopravní signalizaci si udělali po svém. Tahle modrozelená barva je výsledkem souboje lingvistů, mezinárodního práva a pasivně-agresivní politiky japonské vlády.

Japonci popírají konvence

Máme to tak v hlavě zakódované všichni: červená znamená stůj, zelená jeď. Stejně tak je to ukotveno v mezinárodní Vídeňské konvenci o silničních značkách a signálech z roku 1968, kterou podepsalo 74 zemí. Ne tak Japonsko. Jako už mnohokrát v historii se rozhodlo jít proti proudu.

Za všechno může japonština

Primárním důvodem modré na semaforu ale není samurajský vzdor. V japonštině se totiž dost překrývají slova midori (zelená) a ao (modrá). Navíc i čtyři základní barvy tady mají jiné, je to modrá, červená, černá a bílá. A právě modrá je historicky často spojována s věcmi, které by jiné kultury popsaly jako zelené – tím se vytvořil název téhle barvy označované v anglicky mluvících zemích jako grue nebo bleen (green+blue).

Ve většině jazyků se “zelený” používá jako označení nového nebo nezkušeného. Zatímco u nás o nováčkovi v práci prohlásíte, že je to zelenáč, v japonštině by to byl aonisai, v překladu doslova “modrý dvouletý”. Nebo jiný příklad: možná by vás lákalo vyzkoušet exoticky znějící ovoce ao-ringo (modré jablko). Dostanete ale to klasické zelené kyselé. A existuje dalších pár desítek podobných případů modře pojmenovaných jídel, zvířat nebo přírodnin.

Žadatelé o japonský řidičák musejí absolvovat prohlídku u očního lékaře, který jim kromě jiného musí potvrdit jejich schopnost rozlišovat mezi červenou, žlutou a samozřejmě modrou barvou. Vůbec jim ten chaos v hlavě nezávidíme.

Prohodíme jména barev a ubude bouraček

Takže jak je to s tou světelnou signalizaci? V literatuře i běžné řeči se pro světla na semaforech používá spíše označení ao, tedy modrý. Bylo tomu tak už kolem roku 1930, kdy dopravní světla do ulic poprvé nainstalovali. Tehdy to ještě byla zcela jasně naše zelená – a už tenkrát se o nich mluvilo jako o modrých.

Tenhle nejasný systém postavil japonskou vládu do obtížné situace. Lingvistům vadí neustálé používání ao pro něco, co byla kdysi jasně zelená, a země čelí tlaku dodržování mezinárodních dopravních úmluv.

A teď už konečně víme, proč Václav Klaus napsal knihu: Modrá, nikoli zelená planeta. Nejednoznačný semafor v Kjótu.

Vlk se nažral a koza zůstala modrá

Nakonec bylo navrženo nové řešení. V roce 1973 se vláda dohodla na tom, že na výrobu světel se bude používat co nejmodřejší odstín zelené, který se dá sehnat. Technicky tedy pořád zelená, ale na pohled už dostatečně tolik do modra, aby se mohl stále používat termín ao. Starý koncept spojování těhle dvou barev dohromady tak zůstává pořád silně zakořeněn v jejich kultuře i jazyce.

Spočítejte si cenu cestovního pojištění s 50% slevou od Sláva nazdar výletu!
Na kolik dní jedete?
Kolik Vám je?
Kam jedete?
 
Chci se hned pojistit
Sleva bude automaticky započítána.
Pošlete mi slevový kód
Cestujete později? Pošleme vám slevový kód do emailu.
Připomeneme se 4 dny před odjezdem.
Odeslat

Díky tomu můžete v mnoha japonských městech pořád potkávat namodralé semafory, ačkoli na některých místech už je nahradila ukázněně zelená. O všech se ale stejně pořád mluví jako o modrých. Úplně se divíme, že o tom všem Rjú Murakami nenapsal nějakou šíleně krvavou storku.

Simona Ondráková

Hledá se. Postrádá orientační a několik dalších smyslů. Zkusila vejšku, práci, bohémství a nyní zakládá farmu zvířat. Autorka několika nikdy nenapsaných blogů.

Mohlo by vás zajímat

MRKNĚTE NA NÁŠ INSTAGRAM

Sláva Nazdar Výletu CREATIVE DOCK