Jídlo a pití chutná ve vzduchu jinak. Letecké společnosti se intenzivně snaží reformovat chuť dobrot, které nám servírují.
Cože? Dobrot? Jakých dobrot? V letadle přece všechno chutná jinak a tak nějak divně! Na první pohled jde o zprůměrované jídlo přizpůsobené vkusu všem a současně nikoho. Jenže je tomu tak doopravdy? Jak to, že moje oblíbené pivo, cola a čokoládová tyčinka jsou taky jiné?
Když letadlo vystoupá do 10 kilometrů, všechno se změní
Studie provedená Charlesem Spencem, profesorem a experimentálním psychologem na Oxfordské univerzitě zjistila, že hluková stěna na palubě letadel otupuje některé chutě. Například hůř vnímáme sladké. Naopak citlivější jsme na výrazné chutě jako umami. Tato pikantní chuť se zdá být odolnější vůči zvýšené hladině hluku. Příchuť umami může být posílena hlasitými zvuky na pozadí. To je možná důvod, proč rajčatová šťáva představuje v letadlech 27 % všech nápojových objednávek. Lidé při letu touží po nápoji, o který by jinde ani nezavadili.
Vysokohorská kuchyně
Výzkumný tým z Oxfordu tvrdí, že prokázal, že za citlivější vnímání umami může skutečně hluk. Doporučují změnit letecká meníčka tak, aby zahrnovala více potravin, která si tak během letu užijeme. Například parmezán, rajčata i houby. British Airways svou nabídku přepracovaly už před několika lety a letecké společnosti ze Skandinávie (SAS) a Hongkongu (Cathay Pacific) zase zavedly speciální piva, vařená přímo pro tyto účely.
Tohle je luxusní cestovní pojištění bez kompromisů. A současně na něj od Slávanazdarvýletu máte slevu 50 %, takže si ho může dovolit každý. Dostanete pojištění léčebných výloh bez omezení, pojištění rizik souvisejících s terorismem na pět milionů korun, v ceně je i pojištění cestování letadlem atd. Maximální jistota za 78 korun na den. Klikněte tady a zadejte slevový kód: SLAVANAZDARVYLETU50
Co všechno může způsobovat chuť na umami lahůdky?
Hluk v letadle na úrovni 80–85 decibelů (což je ale méně než hluk v rušné restauraci v centru města!) vyvolává pudový strach. Naši předkové si při konfrontaci s predátory nebo ve stresových situacích dopřávali umami potraviny, které produkují větší množství slin, s cílem získat víc energie na boj nebo útěk.
Jak důležitá je hudba?
Experimentátor Spence navrhuje používat něco, čemu říká „zvukové koření“. Vnímání našich chutí jako kyselost a sladkost se totiž na základě zvuků a hudby výrazně mění. V roce 2014 British Airways tak dokonce na svých letech představily službu zvanou „Audio“. Cestující si na palubě mohli pustit speciálně sestavený playlist, který měl zvýšit jejich chuť k jídlu, a užít si řekněme Dvořákovy sonáty při polykání těstovin.
Finnair zase zveřejnil video, kde jejich kuchař Steven Liu nahrává zvuky potoků, šustících květin ve větru a praskající větve stromů. Na palubě si tak můžete tyto zvuky nechat probublávat do uší při pochutnávání si na jejich speciální kuřecí polévce s koriandrem a sezamovým olejem.
Finnair. Praskání dřeva za letu zvýší chuť na palubní duty free.
Cinkání je sladké
Možná vám to všechno připadá jako trapný marketing, ale Spence a další výzkumníci skutečně experimentálně ověřili, že vyšší zvuky jako cinkání zvýrazňují sladší chuť. Nízkofrekvenční zvuky zase podporují chuť hořkou. A nejde jen o vnější zvuky. Jde i o zvuky, které dělá jídlo samo o sobě. Jako třeba křupání a praskání, které máme spojené s čerstvostí. Je na zvážení každého z nás, jestli se tím nechat oblbnout i v případě požírání bramborových lupínků.
Ví se to už dávno
O souvztažnosti mezi zvukem a stravovacími zkušenosti samozřejmě víme už dávno. Dánský vědec Kristian Holt-Hansen experimentoval se souvislostí mezi nízkými a pronikavě vysokými tóny a chutí piva už v roce 1960. Italský básník a zakladatel futurismu Filippo Tommaso Marinetti napsal v roce 1930 manifest o „využití poezie a hudby v předepsaných dávkách ke zvýraznění chuti pokrmu“. Jenže pak ho začal víc bavit fašismus ?
Jde i o tlak vzduchu
Fascinující je přístup Lufthansy. Od své dceřinky LSG Sky Chefs si nechali postavit nízkotlakovou komoru, do které zavěsili 16 metrů dlouhý kus Airbusu A310. Zajímaly je souvislosti jako tlak vzduchu, teplota, relativní vlhkost, vibrace, světlo i cirkulace vzduchu. „To, že jsme v letadle, s chutí jídla dělá to samé, jako když máme rýmu,“ říká jejich chemička Dr. Andrea Burdack-Freitag. Lufthansa zjistila, že si v tomto prostředí méně uvědomujeme sůl a cukr (cca o 20 %). Víc zase vnímáme ovocné aroma a kyselé chutě. To znamená, že třeba asijské jídlo si užíváme stále stejně. Jemnější pokrmy jako západním způsobem vařené ryby a drůbež naopak vyžadují mnohem víc bylinek a soli.
Němci tyto změny přikládají především sníženému tlaku vzduchu. V těle se nám snižuje nasycení kyslíkem, a tím dojde ke snížení účinnosti čichových a chuťových receptorů.
Vzduch vysušený jako na poušti
Kromě hluku a nízkého tlaku jde samozřejmě i o nízkou vlhkost. „V deseti kilometrech je vzduch v kabině sušší než vzduch na většině pouští,“ říká Peter Barham z Bristolské univerzity. Barham je další odborník na vědu o chuti. Vysušený vzduch podle něj narušuje náš čich, na kterém je postavena většina našich chuťových pocitů.
Až budete tedy příště namáčklí v sedačce mezi dvěma tlusťochy a ohromeni hlukem řičícího děcka v puse žmoulat bezchuťovou napíchnutou věc na plastové vidličce, vězte, že ani u milionářů v soukromém tryskáči to s tím jídlem není zas taková výhra. Jestli vám jde o jídlo, zkuste slow travel (cestujte pomalu a dlouho).
